Tuzemský akciový trh po řadě růstů opět
padá.
To jsou ty
spekulace v praxi. Za aktuálním propadem stojí (1) Donald Trump a jeho "hra na četníka" a (2) levné peníze. Vyčítat Trumpovi jeho politiku nelze. Plní svůj předvolební slib America First.
Nebezpečnější se ale aktuálně jeví
hrozba levných peněz. Už jsme na ně upozornili v páteční glose. Svět bude nejspíš brzy zahlcován opět levnými penězi. FED už začal a světové centrální banky se chovají podobně. ČNB zatím váhá.
Levné peníze považuje mnoho ekonomů za
všelék.
To je ale
velký omyl. Na čas bude možná peněz dostatek, lidé budou dál nakupovat a firmy investovat. V konečném účtování jsou ale
levné peníze pořád dluhem. Byť na nízký úrok. A
každý dluh se musí dříve či později
splatit. A splácení dluhů je moment, který spojuje levné peníze s Ponzim a jeho "investičním" systémem.
V souvislosti s levnými penězi jsou zajímavé průzkumy americké bankovní skupiny
Bankrate. Podle nich by loni američtí mileniálové volné prostředky dávali nejraději do akcií. Letos preferují nemovitosti. Pomineme-li nepominutelný fakt, že o
nemovitosti se musíme starat, což není zadarmo, kdežto o na účtech ležící akcie se starat až tak moc nemusíme, rýsuje se
velký problém v podobě "
letadla". Nemovitosti jsou většinou financovány na dluh a ten se musí dříve či později splatit. Co potom?
S akciemi je to podobné. Nemusíme však platit, většinou, žádné "provozní" náklady a pokud nenakupujeme na dluh, páku, před kterou důrazně varujeme zabráníme i problémům se splácením dluhů za nic nevynášející aktivum. Jinými slovy. V tuto chvíli
nejde o "
levně koupit, draho prodat",
ale o uchování kvalitního aktiva. Bude-li jeho cena, spolu s cenami jiných podobných kvalitních aktiv nižší, nic zlého se neděje.
Bez nebezpečí ovšem nejsou ani akcie. Tím
nebezpečím je outsourcing.
Souputník levných peněz. Firma/stát vyčlení "podpůrné" a "vedlejší" činnosti a svěří je smluvně subkontraktorovi. V tomto konání je ale skryto nebezpečí. Pokud si firma lidi a mzdy pro tyto činnosti ponechá, to činí často stát, a vlastní činnost zaplatí ještě jednou subkontraktorovi šidí akcionáře. Proč ne, peníze jsou přece levné.
Doma toto
nebezpečí akutně
hrozí například
ČEZ. Houfy státních "zaměstnanců-odborníků" tak práci, za kterou jsou placeni nevykonávají. Vykonávají ji za ně subkontraktoři. Úředníci jen připravují zadání a podmínky. Proto jsou stále složitější a složitější.
Co je levné a zadarmo je špatně! Včetně levných peněz! Důsledkem pak je, že inflace sice neroste, ale život je přesto dražší!
Pozor! S akciemi je to může být stejné jako s kterýmkoliv jiným outsourcingem provozovaným aktivem. "Letadlo" ze začátku letí a "letecké akciové společnosti" se daří. Proto si prezident Trump pochvaluje růst amerických akciových trhů a hrozí, že nebude-li zvolen podruhé padnou trhy dolů. Později ale přijde na pořad dne druhá fáze.
Další "
vítěze" akciových dostihů
nebude mít kdo zaplatit. Do hry se dostane hodnota, která má opravdu hodnotu. Akcie společností, které produkují něco opravdu potřebného, tedy i hodnotného. Akcie jsou tedy také ohrožené, ale daleko méně než například vzpomínané nemovitosti.
Akciový trh dneška proto
není o cenách akcií,
ale o vnitřních hodnotách. Naštěstí má český akciový trh hodnotných emisí pořád dost. To mějme na paměti, až budeme zase plakat na rozlitým mlékem. Aktuálně například bankami. A propo
banky. Ty jsou vždy
prvními signalizačními body v investičním vesmíru, které signalizují že se něco chystá! Zároveň však vždy
jako první vyvádějí akciová stáda z nebezpečí. Po dosažení minim, už brzy,
budou tuzemské spekulace pokračovat!