Světové hospodářství a
kapitálové a akciové trhy velmi výrazně
ovlivňují obchodní války.
Proč vznikly? Jsou důsledkem globální krize z roku 2008. Mezi chudými a střední třídou
posílil pocit křivdy, že po všem tom utahování opasků a šetření nakonec na krizi nejvíc vydělali ti, kteří ji způsobili. Zvlášť silně se tento pocit ujal v postkomunistických zemích. Lidé v nich už zase jen doháněli a předháněli Západ - a zase nic! To se jim samozřejmě nelíbí. Navíc
touhu po materiálním dostatku umí splnit i jiné režimy než jen tolik prosazované
liberální demokracie.
Čína v Africe netlačí na změnu politického chování či dokonce politického systému.
Hledí si obchodu.
Západ ale postupuje jinak.
Tlačí na pilu, tlačí na demokratizaci. Strýček Sam už ale není strýčkem Samem z doby před sto lety. Časy se mění. Teď je důležité, aby na ekonomickou jistotu zase dosáhli i ti, kteří nežijí ve vyšších sociálních patrech. Tak jak tomu bylo ve světě po druhé světové válce.
Ve střední Evropě jsou
symbolem nespokojenosti především
země V4 a prapor nespokojenosti zvedlo a nese
Maďarsko. Negativní reakce vůči Západu a EU tam výrazně posílily, protože symbolem "maďarské" krize se staly
půjčky a hypotéky neuváženě
poskytované v eurech. Nelze se pak divit, že veškerá zloba a zlost lidí se zaměřila právě na euro a EU. A pak už stačilo jen málo, aby se "nového" tématu chytili "noví" lídři". Shodou okolností se jich najednou po celém světě objevilo víc než dost.
"
Tradiční" strany a lídři
se stali terčem posměchu a moc se ani nebránili. Neměli čas. Hasili požár krize, který svým chováním vlastně založili a "noví" lídři měli a ještě mají dost času přikládat pod kotel. Po válce a až do do přelomu šedesátých a sedmdesátých let se ekonomická situace, především v Evropě, ve srovnání s válečným obdobím zlepšovala viditelně všem. Pak přišla stagnace, aby vyvrcholila v roce 2008 krizí.
Teď se bude situace opakovat. "Poválečný" růst a pak nová stagnace a krize.
Ale zpět k akciovým a kapitálovým trhům. Při velké krizi z přelomu dvacátých a třicátých let situaci nezvládly především
banky. Ty se při krizi v roce 2008 už poučily a krizi zvládly. Ostatně i proto dnes lidé na Wall Streetu vydělávají už víc než před krizí. Pro trhy z toho plyne několik velmi důležitých závěrů.
(1)
Bude se dařit bankám a finančnímu sektoru vůbec. (2)
Bude se dařit firmám s vysokou hodnotou; energetika, vodárenství a vůbec všem
dodavatelům nezbytných produktů a služeb. Například také komunikacím. A o tyto sektory se také bude nejvíc válčit. Doufejme, že jen v obchodních válkách. Zbytné produkty a služby budou mít na čas útlum. (3)
Následující období bude trvat poměrně dlouho, nejspíš celou
jednu generaci. Až současní lídři "vyhoří" tak, jako se dnes se cítí "vyhořelí" jejich vysmívaní předchůdci. Jedno je však jisté už dnes. (4)
Bez investování, samozřejmě na nové a kvalitnější úrovni
to nepůjde ani v budoucnosti.
Těmito úvahami a inspiracemi se proto řiďme už nyní při rekonstrukci a přípravě našich portfólií pro rok 2019.