Před dvaceti lety vrcholily obavy z přechodu internetu z roku 1999 do roku 2000. Mluvilo se něm tenkrát jako o
fenoménu Y2K. Celý systém se zhroutí, varovali tenkrát pesimisté. Ve 20. století se letopočet programoval dvěma číslicemi roku. Kód 82 znamenal rok 1982. Obavy panovaly v tom, jak budou programy číst kód 00. Jako rok 1900 nebo 2000?
Nakonec se nestalo nic.
Ale mohlo se stát. Navzdory posměváčkům totiž
byla učiněna spousta "drobných"
opatření a jen díky nim se nic nestalo.
O dvě desetiletí později se podobným strašákem stává
fenomén BREXIT.
Zase se nestane nic,
ale bude se muset realizovat jako na podzim v roce 1999 spousta "drobných" a pracných opatření.
Mají Evropané zapotřebí komplikovat si život nacionalistickými nápady, když globalizace, jako dosud v minulosti vždy, nakonec stejně všechno převálcuje?
Čína či Indie už d
ávno těží z globalizace. Z
množství, chceme-li. V obrovských obratech tkví totiž ekonomická síla a z ní čerpají země jakou je například Čína svou hospodářskou moc.
Evropané se onoho
potenciálu "dobrovolně"
zříkají. Proč? Podobně nesmyslně se díky svým obchodním válkám chovají i USA. Obrovské
síle Asie se nedá vzdorovat tříštěním na menší a menší ekonomické celky!
Tříštění, to je
fenomén dnešní
doby. Silní koncentrují. Kdo je velký, bude ještě větší, kdo je malý, bude menší!
Ještě silněji
fenomén "
globalizace/tříštění" funguje na kapitálových trzích, včetně akciových trhů. Není divu. Vždyť právě ony jsou vždy o onen jeden příslovečný krok před ostatními.
Máme ovšem i
domácí "malý český"
fenomén.
Čapí hnízdo. Ve včerejší glose jsme napsali, že stín Čapího hnízda se podepíše především na ČEZ. Stalo se. Muselo se stát. Malý "velký" ČEZ nemá v konkurenci velkých investorů šanci. Mohl by však dobře posloužit spoustě malých domácích investorů. Místo toho jestřábi usilují, aby posloužil jednomu malému "velkému" investorovi. Na úkor spousty "malých" investorů. K ničemu dobrému to nepovede. Velcí globální investoři v konečné fázi nakonec domácí "velké" investory stejně spolknou. A nejspíš o to jim i doopravdy jde. Podobně jako v "privatizacích" v 90. letech. Možná trochu složité vyjádření, ale
zamysleme se!
V posledních glosách důrazně píšeme o nebezpečích, která číhají v krátkodobých zprávách s jepičím životem a mluvíme v té souvislosti o
poplašnému marketingu. Sami situaci sice nezměníme, ale
můžeme se účinně
bránit. Klidem, trpělivostí a
pochopením skutečného stavu věcí. Aspoň se pokusme, byť, jak říkal TGM,
myslet bolí.