Tuzemský akciový trh po dramatických koronavirových propadech
pomalu a
trpělivě roste. To je dobrá zpráva. Ale ne dost, protože v zásadě pořád jen
drží spekulační mód "
růst,
korekce,
růst". Stačí se podívat na graf candlesticks indexu PX. Nejedná se ale zatím o nic jiného než o silnější korekci nedávného ještě silnějšího pádu.
Důležitou, byť negativní
roli v tomto procesu sehrávají
banky. O jejich obavách z tlaku autorit jsme už psali. Stejně jako o obavách z reakcí akcionářů a potenciálních investorů.
Jeden příklad za všechny. Banky se obávají
porušování bankovního tajemství. Jednoho z pilířů jejich síly.
Důvěry. Naplno se to projevuje u projektu Covid III. Pokud dodavatel zjistí, že jeho odběratel žádal o úvěr a nedostal ho bude se zdráhat mu další zboží kvůli obavám, že mu ho nezaplatí dodat.
To je jeden příklad za všechny. Jak vidět
nejde už jen o chování centrálních bank a jejich "manipulace" s úrokovými sazbami. I ty však dál zůstávají hře. Špatné hře. Viz středeční obchodování v USA. Tam akcie výrazně zlevnily po varování guvernéra FED
Jerome Powella, že by USA mohly v důsledku koronavirové krize bojovat s dlouhodobějším útlumem hospodářství. Index Dow ztratil přes 2% a padal i index technologického trhu NASDAQ. Nejasno ve vzduchu zůstalo viset i po jeho slovech, když řekl, že FED bude s dopady pandemie Covidu-19 bojovat naplno, ale nezmínil žádná konkrétní opatření. Odmítl však, že by FED zvažoval snížení úrokových sazeb do záporu k čemuž ji v úterý vyzval na twitteru Donald Trump.
A existují
další pádné důvody proč se banky začínají ošívat. V Česku to začalo "doporučením" ČNB, aby nevyplácely, tedy (zatím) "pozdržely" výplaty dividend. Akcionáři jim začínají klást nepříjemné otázky.
Proč mají "naše"
banky platit vládní rozhazování a
sliby ptají se akcionáři a potenciální investoři? Takové otázky nemohou managementy brát na lehkou váhu tak, jak si to může dovolit vláda. Vedení bank má osobní zodpovědnost. Na rozdíl od vlády, která rozhoduje ve sboru, tedy vlastně bez osobní zodpovědnosti.
A propo
podobné dilema řeší i vedení
ČEZ. Proto jeho poslední ujištění o tom, že dividendová politika ČEZ se v souvislosti se stavbou nových atomových reaktorů (zatím) nemění.
V tomto kontextu už také
investoři začínají pochybovat o smyslu ekonomických ukazatelů. Za jediný měsíc přišla americká ekonomika o pozice, které si vybudovala za celou minulou "pokrizovou" dekádu! Za jediný měsíc! Celá řada ukazatelů v posledních týdnech padá na dřív nemyslitelné úrovně - a nic! Tedy něco přece.
Vyjevují se nové souvislosti. Například se ukazuje, že cena komodit není určována jen nabídkou a poptávkou, ale také možnostmi skladovacích kapacit.
Ze hry se také úplně
vytratily širší
politické aspekty. Například
brexit.
Co se o něm nyní vlastně ví? Dohodnou se EU a Velká Británie? A kdy? A co bude když se nedohodnou?
Není divu, že se v takovém prostředí firmy zamýšlejí zda
vyplatit či nevyplatit dividendy. A vůbec, jak se teď
akciové trhy zachovají a jak se budou dál vyvíjet? Zdá se, že
letošní rok kvůli jeho špatné čitelnosti
odepsaly.
Dívají se už dál
dopředu.
Důvěřují lidskému umu a šikovnosti a
nezdolnému duchu lidského pokolení. Věří v přizpůsobení se novému prostředí.
A také tak trochu
na všeléky centrálních bank v podobě neomezené nalévání peněz do globální ekonomiky a udržování "neomezené" likvidity. To je také
hlavní důvod proč zejména americké
akcie tak silně a výrazně
odskočily od svých březnových, přesněji
pozdně březnových, minim. Technologický NASDAQ je dokonce v plusu.
Obchodní
mód "
růst,
korekce,
růst"
bude pokračovat. Japonské svíce a jasnější a stále četnější vyjádření firemních managementů k budoucnosti svých firem, viz například poslední vyjádření managementu ČEZ k dividendové politice, napoví jak se spekulačně rozhodovat.
Dnešek také napoví,
díky zítřejšímu
ex-date Philip Morris, j
ak se máme
stavět k dividendám.