Tak jsme se ve čtvrtek ráno dozvěděli, že vláda ve středu večer znovu přerušila
jednání o kurzarbeitu. V návrhu prý zůstávají sporné body a jednání budou dál pokračovat. Spory, především mezi dvěma ministryněmi
se soustředí na dva body. (1)
Jak velká bude náhrada za neodvedenou práci a (2)
ve kterém okamžiku by měl kurzarbeit začít fungovat. V ekonomicky přesně definovaných situacích nebo podle politického rozhodnutí?
Vládní kočkování připomíná dávný vtip o manželství. Dva muži se baví o manželských problémech a jejich řešení. Nemohou se shodnout. Poslouchá je třetí.
Problém tkví v tom,
že jste se oženili. Kdybyste zůstali svobodní nemuseli jste podobné problémy vůbec řešit.
Stejné je to i s kurzarbeitem.
Kurzarbeit má smysl v omezených a vcelku jasně definovatelných
případech. Při pandemii takovým "jasným" příkladem je stravování. Je totiž zřejmé, že až katastrofální situace/událost pomine, věci se rychle vrátí do starých kolejí.
Jíst se bude vždycky.
Horší to ale je v situacích,
kdy staré zaniká a vzniká nové. Například při přechodu z vodní "kanálové" přepravy zboží a lidí (Anglie) na železniční přepravu. V takové situaci dochází k velkému přesunu lidí i pracovních příležitostí a
kurzarbeit nepomáhá. Nemůže.
Konzervuje staré,
které se už nikdy nevrátí.
V Česku
máme tendenci k zavádění celoplošných opatření. Tedy i u lidí, kterých se aktuálně problémy netýkají. Stejné to je s
kurzarbeitem.
Provede-li se necitlivě může ekonomiku zastavit nebo na dlouhá léta
nasměrovat špatným směrem. V Česku, ve kterém nefunguje dobře investiční prostředí je nebezpečí o to větší. Místo aby se prosazovala nová perspektivní odvětví zamrzne hospodářství ve starých časech 20. a mnohdy dokonce i 19. století. Myšlením určitě.
Pak kurzarbeit vytváří podmínky pro vznik armády zombie.
Zombielandu.
Pokud se tedy oženíme, viz v úvodu vzpomenutý vtip, a nevíme co od sňatku očekáváme, řešíme později problémy, které by vůbec nenastaly, kdybychom na počátku věděli co od sňatku očekáváme. Jinými slovy.
Neřešme ani výši náhrady,
ani kdy by měl kurzarbeit začít fungovat.
Řešme podstatu problému.
Vytvořme skutečné investiční prostředí, ve kterém se budou přesouvat nejen peníze, ale i lidé z míst kde je jich nadbytek do míst kde chybí.
Nekonzervujme pracovní pozice,
které už nikdo nepotřebuje. Vytvářejme na vyšší úrovni nové! O tom by měla být diskuze o kurzarbeitu a ne o hloupostech a ješitnosti konkrétních ministryň/ministrů.
Než se tak ale stane
rozlišujme na akciovém trhu dál
firmy které přináší hodnotu od těch,
které nepřináší nic. Nenechejme se odradit politiky, kteří se sice s kapitalismem oženili, ale neví co od něho očekávat. Korupce může chvíli fungovat, ale trvalý úspěch, natož
dobro nepřinese. To přinese
až kvalitní fungování kapitálových trhů. Nakonec přežijí jen akcie společností s vysokou vnitřní hodnotou. A lidé v nich. Tradiční, klasické, banky, ČEZ i progresivní, Avast. Těch
druhých máme na tuzemském trhu, bohužel, zatím příliš
málo.
Proto je vyhledávejme a
budujme.
Do nich směřujme schopné lidi,
místo abychom jim nabízeli šidítko
kurzarbeitu!