Třetí prázdninový týden probíhá a končí za nízkých objemů
v postranní fázi. To je v období druhé poloviny července, ve kterém se koncentruje největší letní fluktuace akciových investorů celkem normální. Je to ale také období, ve kterém se objevují první náznaky toho, jak budou akciová portfolia vypadat ve zbytku roku a na počátku roku příštího. (1)
U dna se mobilizují "
tutovky", které ještě nemají kam pospíchat a (2) "
v dáli" se rýsují hlavní
tvůrci nejbližšího vývoje. Řeč je o ČEZ.
Nejdříve
k "
tutovkám". Rozpoznávají se celkem snadno. Jejich cena ještě pořád mírně klesá, ale
objemy nenápadně, o to však trpělivěji,
rostou.
V případě tvůrců trhu je to jinak. Musí se něčím "prozradit". Buď jdou proti proudu nebo se neobvykle vyvíjejí jejich technické indikátory, nejčastěji objemy, anebo obojí dohromady. Takovou tutovkou dozajista bude i letos Philip Morris. Šanci může mít, patrnější to bude až později, například VIG a příkladem tvůrce trhu bude/je
ČEZ.
U něj se chvíli
zastavme.
O tvůrcích píšeme, že se musí něčím "prozradit". Včera takovým prozrazením byla skutečnost, že v době kdy se skoro celý trh v podstatě červenal ČEZ, byť při relativně velmi malém růstu (spolu se vzpomínanou VIG), byl nejsilněji rostoucím titulem. Tím se trochu prozradil. Někdy, je-li prozrazení do očí bijící, se smart investoři dokonce snaží v příštích obchodních seancích ono prozrazení zamaskovat a skrýt. Například "uklidňujícím" poklesem.
V případě ČEZ se pořád dokola diskutuje otázka dělení či nedělení společnosti. Dělení však není to nejdůležitější. Důležitější je úplně něco jiného.
Směřování tuzemské energetiky. Premiér hraje podle hradních not a stále dokola opakuje, že "ČEZ má na to jádro zaplatit sám, protože má velice dobrou finanční bilanci a nemá problém projekt ufinancovat". Vychází při tom ze všeobecného povědomí, že
jádro bude a nikdy jinak. Vždyť to už bylo přece rozhodnuto. Jádro bude.
Bude?
Všichni mají zato, že bude. Ale bude to stát hodně peněz a nikdo v tuto chvíli neví kolik.
Prezident, velký příznivec jádra, si nikdy nějakou návratností nelámal hlavu. Zdroje budou.
Premiér podnikání rozumí. Proto si uvědomuje riziko "nenávratnosti". V tuto chvíli ho ale netrápí. Později vysvětlíme proč. A současný
generální ředitel ČEZ? Ten si dobře uvědomuje, že kývne-li na garanci výstavby jádra samotným ČEZem bude konec s dividendami a soukromí investoři, kterých není při 30% zase až tak málo ho zažalují a jemu budou hrozit "tepláky". To jeho krk je ve hře, ne prezidentův, ne premiérův. Proto přišel s nápadem na rozdělení ČEZ.
Rozhodující slovo však bude
premiér. Mu tepláky za ČEZ jako generálnímu řediteli nehrozí. Na druhé straně si ale také jako úspěšný podnikatel jistě dobře uvědomuje, že financovat jádro bude, dříve či později, stejně stát a bude proto dobře, když soukromých investorů, právě z pohledu oněch "tepláků", bude co nejméně. Pak, samozřejmě až někdy "v budoucnu", nejspíš
může dojít i na ono rozdělení ČEZ.
A tak se nabízí známá "česká" otázka:
kdo bude privatizovat zisky a
kdo znárodňovat (zaplatíme všichni!)
ztráty? I tyto důvody jsou silným argumentem proto, aby se soukromí investoři nevzdávali, nesundávali kalhoty, když je brod ještě daleko a tlačili na růst ceny akcií ČEZ.
Koncepce obnovitelných zdrojů ještě neumřela.
Abychom ale nezapomínali ani na svět. Globální obchodování bylo nedávno pozitivně ovlivněno posledním rozhodnutím americké centrální banky.
FED se, na rozdíl od amerického prezidenta, chová předvídavě a přijímá předvídatelná rozhodnutí. A nezapomínejme také, že do hry už vstoupily/vstupují i
firemní výsledky 2Q 2018.