V dnešních HN nás zaujal titulek "
SAB zlínského finančníka se chystá na burzu." Zakladatel a vlastník skupiny SAB (směna deviz a kurzové zajištění)
Radomír Lapčík řekl, že vyjednává o koupi menší banky ve Švýcarsku a ve hře je i banka v Německu. Připomněl nám, že
Wall Street, a jak vidno
i Česko,
zažívá boom v zakládání speciálních investičních firem, SPAC, ještě se k nim vrátíme, a
IPO. I Česko září novými vstupy na pražskou burzu.
Co se děje?
První letošní vážnější krok a oživení vnesla na pražskou burzu
Česká zbrojovka. Reagovala na "bojovou náladu" v období před prezidentskými volbami v USA a očekávala, že vstup na burzu jí přinese peníze na rozšíření byznysu právě v USA. Popravdě řečeno,
moc se jí
to nepovedlo. Jednak vstup zpozdil koronoavirus ale, a to byl asi hlavní důvod, "
velké oči" a
nepřiměřená očekávání. V prvotním úpisu získali většinu akcií domácí investoři.
Poptávka zahraničních investorů byla slabá.
Po čase se ukazuje, že
upisovací cena zbrojovky byla přehnaná. Touha majoritního vlastníka zhodnotit majetek co nejvýše je sice pochopitelná, ale je také důležité naslouchat hlasu aranžérů emise a nechat se jimi uvést do reality. To se aranžérům v tomto případě nepovedlo. Škoda.
Uškodilo to nejen majiteli a zbrojovce samé, ale
i prestiži burzy.
O poznání lépe dopadla Pilulka.cz. Možná i proto, že se z příkladu CZG poučila. Hlavně ovšem proto, že
její majitelé měli nejspíš od samého počátku jasno v tom,
co od vstupu na burzu doopravdy očekávají. Nic jim teď nebrání své podnikatelské portfolio
rozšiřovat namísto "
lpění na dosaženém". Proto mohl spoluzakladatel Pilulky
Martin Kasa sebevědomě a oprávněně konstatovat: "Pilulka je skvělá a viditelně si to myslí i veřejnost a investoři."
A teď
zpět k letošní aktivitě na Wall Streetu i jinde.
Jak fungují Special Purpose Acquisition Companies, zkráceně
SPAC?
Jde de facto o prázdnou schránku, kterou založí nějaký
známý investor.
Klíčovou vlastností "
schránky" je, že
investoři, kteří ji kupují dopředu nevědí, do jaké cílové firmy budou jejich peníze investovány.
Kupují tak trochu zajíc v pytli.
Sází na onoho, viz výše,
známého investora. Investoři také vědí, že pokud SPAC zhruba tak do dvou let žádnou firmu nekoupí,
budou jim investované peníze známým investorem
vráceny.
SPAC následně, v průběhu oněch vzpomínaných maximálně dvou roků
uskuteční na burze veřejný úpis svých akcií, ono "slavné"
IPO a
získá od dalších investorů
peníze.
Ty poslouží na nákup fungující firmy nebo významného podílu v ní. Po nákupu dojde ke sloučení obou firem, SPAC a koupené firmy, a SPAC se do nakoupené firmy začlení.
To byl případ Muskovy
Nicoly, vesmírné firmy
Virgin Galactic nebo herní sportovní stránky
DraftKings.
Z popisu je zřejmé, že
atraktivita SPAC spočívá, tedy mimo jiné, i v tom, že
jde o formu private equity investování. Od fondů soukromého kapitálu, které jsou otevřené jen bohatým jednotlivcům a institucionálních investorů se liší tím, že
do SPAC mohou investovat i menší investoři s nižším kapitálem. Samozřejmým
důvodem k investování do SPAC je
i vyšší zhodnocení kapitálu.
Ergo kladívko! Naučme se a
rozumějme investování. Je dobře, že dveře k poznání už trochu pootvírají i pražská burza a tuzemský akciový trh!