Glosy

V dobách zlatého standardu to měly vlády a centrální banky těžké. Co nebylo kryto zlatem mělo smůlu. Před téměř půlstoletím se situace změnila. Zlatý standard byl zrušen a nekonečný tisk "ničím nekrytých peněz", něco jako vliv nikým nevolených papalášů, mohl začít. Nejdříve skromně a opatrně, teď už bez jakýchkoliv skrupulí. Chybí peníze? Žádný problém. Vytiskneme je. Bude líp!

A teď k těm katastrofám. Překvapily nás záplavy? Žádný problém. Naopak. Z továrních dvorů "vyplavily" všechnu špínu a s ní, bohužel, i toxické odpady, a hned bylo čisto. Peníze nechyběly. Tiskárny se postaraly o nové. Vyhořela památkově chráněná ruina hyzdící město? Oheň budiž pochválen. Prostě to vyřešíme. Nerudův problém "kam s ním" byl vyřešen. Zvláště zvláštním požehnáním bylo zrušení zlatého standardu pro akciové trhy. Nové a nové peníze zvyšují cenu akcií! Ejhle zázrak!

V poslední glose jsme připomněli experiment amerického profesora ekonomie proč nemůže fungovat princip "všem podle potřeb". Jestliže si totiž polovina lidí představuje, že nemusí pracovat, protože se ta druhá polovina o ni postará, funguje to jen dočasně. Než druhá polovina zjistí, že není dobré pracovat, protože někdo jiný bezpracně dostane to, co ona vytvořila. A této situace začínáme být svědky. Katastrofy a zrušení krytí peněz zlatem lidi zlákaly myslet jinak. Chybí peníze? Nevadí. Vytiskneme si je! Je jich už přebytek. Také nevadí. Vrhneme je na kapitálové, potažmo akciové trhy.

V tomto okamžiku ale začíná také fungovat profesorovo doporučení. Vlády nemohou dát nikomu nic, aniž by si to dříve nevzaly od někoho jiného. A také, že nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí. Globální akciové trhy jeho experiment potvrzují. Amerika "roste do nebe", ale například tuzemský akciový trh stagnuje. Dokonce i mírně klesá. Každá legrace něco stojí a každou legraci musí někdo zaplatit. Pravidlo, které dobře zná každý karbaník. Nicméně i to lze překousnout. Ale...

Pandemie covid-19 ukázala něco co lidi zaskočilo. Do hry vstoupilo zdraví. Němečtí patologové přišli v těchto dnech s názorem, že nakažení koronavirem umírají na koronavirus a ne s koronavirem, jak se dosud myslelo. Krytí peněz zlatem se nahradilo krytím peněz prací. A dlouho se věřilo, že to funguje. Ale krytí peněz zdravím? Koho? Mým zdravým? To tedy ne! Ve vzduchu visí zásadní změny. Zatím jim nerozumíme, ale jsou už tu!

Tuzemský akciový trh se v této době stává především zrcadlem české společnosti. Stagnující trh, stagnující společnost. Postačí nám i nadále jako dosud "v klidu a teploučku" sledovat výsledkové sezóny, naše oblíbená makra a technické signály a opisovat americké akciové komentáře? Anebo se zbytečně plašíme a i letos (ještě?) zvítězí tradiční podzimní akciový růst? Leccos tomu nasvědčuje. Optimismus vyvolávají potenciální pokroky v boji proti pandemii covid-19 a - světe div se! - prý i pokrok v obchodních jednáních mezi USA s Čínou. Po kolikáté už?

Český akciový trh ale není americký! Znovu se na něm začíná hrát o "rodinné stříbro". Moc ho už nezbývá. V podstatě jen ČEZ. Začíná se znovu hrát hra dobře známá z doby před koronavirem. Srazit cenu jeho akcií? Pro koho? Koupí si ho, samozřejmě bez jádra, které slouží jen jako šidítko, se státní "výpomocí" například Agrofert? Nebo někdo jiný?
 

Tweet