Řídí-li se stát podle marketérů je všechno skvělé. Každý rozumný dospělý člověk ale ví, že život přináší i černé a chmurné chvilky. Jen malé děti věří, a je to tak dobře, pohádkám.
Citlivým indikátorem důvěry a spokojenosti s vládou a způsobem řízení států nejsou fankluby politiků a všechny ty různé "nezávislé" výzkumy spokojenosti občanů, včetně predikce volebních výsledků, ale
vývoj kapitálového, potažmo
akciového trhu. Prezentují je indexy. V Česku akciový
index PX. A právě ten se již delší dobu nevyvíjí moc příznivě.
Než ho však použijeme pro sondování příštího vývoje české společnosti připomeňme si pár důležitých skutečností.
Indexy ovládají globální a
lokální faktory. Příkladem prvních je propad indexu PX v půli března. Pandemie. Ještě
do prázdnin převládaly globální vlivy.
Pak se něco pokazilo.
Už to nebyly globální faktory, ale spíš evropské a později už jen
domácí faktory, které
ovládly domácí akciový trh. Signalizovaly, že
zdaleka nejsme tak skvělí,
jak nám nalhává státní aparát a index PX okamžitě zareagoval. Nejprve stagnací a někdy od poloviny července poklesem. Razantnější
pokles mezi 20. a 30. červencem již měl být varováním.
Nebyl. Marketéři zaveleli.
Máme se skvěle,
jedeme k moři. Signály z té doby byly "ještě jen" korekcí, ale
11. srpen už byl vážným varováním o změně trendu. Opět nebyl vzat na zřetel.
Nekazme lidem dovolenou. Budou nás mít za to rádi. A
budou nás volit, samozřejmě. Po několika dalších varováních se nyní nacházíme v situaci, kdy už bude těžké se vážnému poklesu účinně bránit.
Marketérské vládnutí vychází z krizí.
Winston Churchill říkával.
Pořádná krize by se neměla promarnit. Existují dva typy krizí.
Krize,
které si marketéři a jimi ovládaná
státní moc sama "
vyrobí" a
skutečné krize.
Příkladem té první byla u nás v Česku
migrační krize. Ačkoliv jsme migranta doma nepotkali vláda Čechy vystrašila, vystrašený důchodce migranrtům dokonce položil kmen stromu přes koleje, aby nemohli dál, a
premiér problém, který reálně neexistoval razantně a hlasitě ve světlech reflektorů
řešil.
S covidem-19 to už bylo/je horší. Byť zprvu mohl nabrat podobný směr jako migrace, Wu-chan je přece daleko, nestalo se tak. Pandemie se nestala krizí marketéry vytvořenou. Marketingem ovládaný svět reagoval dvěma způsoby.
Popíračský přístup reprezentovali prezidenti Trump a Bolsonaro.
Spasitelský přístup, ve skutečnosti ale egocentrický, premiér Babiš. Navíc svůj přístup doprovázel haněním jakéhokoli jiného řešení (Itálie, Švédsko).
Problém tkví v tom, že
moc a popularita "
silných mužů"
stojí na pečlivě udržované
iluzi výjimečnosti.
Tváří tvář skutečné a ne uměle vytvořené
krizi tento
recept nefunguje. Nezbývá než otevřeně lhát a svalovat vinu na jiné. Jiný recept marketéři nevymyslí. Pak už
záleží jen na oddanosti fanklubu toho či onoho politika. V USA, Brazílii či u nás doma. A na ní je vybudována jediná možná
další strategie. Rozdělit společnost.
Rozhádat všechny mezi sebou. Mladé se starými, koalici s opozicí, město s venkovem. Jen pomalu, velmi pomalu si uvědomujeme, že
na covid-19 ale tato hra neplatí.
Buď vyhrají všichni nebo všichni prohrajeme.
Pečlivě sledujme příští vývoj indexu PX. Dál rozlišujme firmy na firmy, které přináší hodnotu a které nepřináší nic. Přežijí jen akcie společností s vysokou vnitřní hodnotou. Tradiční, například banky, ČEZ i progresivní, například Avast. Takové vyhledávejme a budujme. Do nich směřujme schopné lidi!
A propo banky. Zaznamenali jsme všichni slova viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého, že
na tuzemské bankovní dividendy příští rok dojde i při nepříznivém vývoji situace? Jistě, výplaty dividend mohou být obnoveny až poté, co skončí současné programy vlády na podporu ekonomiky a bude možné lépe zhodnotit dopady pandemie covid-19, ale
cesta zavřená není. ČNB již začala jednání o obnovení dividend s pojišťovnami, které jsou dopady pandemie méně zasažené. Jednání s bankami by pak mohlo začít začátkem příštího roku.