Glosy

Utlumený růst, tak můžeme popsat většinu současných akciových trhů. Kumuluje hlavní momenty současného globálního akciového obchodování. (1) Dosažení dna po útoku COVID-19. (2) Optimismus s dosažením onoho dna spojený. (3) Zklamání z pomalého hledání a nalezení léku a vakcíny proti COVID-19. (4) Nejistotu z budoucnosti, především ze sucha a klimatických změn. (5) Pochybnosti o financování hrozeb spojených s budoucností a konečně i (6) dopady výše uvedených očekávání na dělení loňských zisků společností, na dividendy.

Dopady snižování a v některých případech i ztrát dividend mají obzvláště silný vliv na dosavadní "dividendové" přednosti tuzemského akciového trhu. Viz vývoj ceny akcií dosavadní dividendové stálice tuzemského trhu Philip Morris, o bankách nemluvě.

Zvlášť citlivě trhy vnímají nejistotu z budoucnosti, především ze sucha a klimatických změn a hlavně pochybnosti spojené s financováním těchto hrozeb. Svůj názor k této problematice směrem k Evropě nedávno jasně vyjádřil předseda představenstva Soros Fund Management nadační sítě Open Society Foundations a filantrop George Soros. Člověk, který už při vyslovení jeho jména působí na své odpůrce jako rudý hadr na býka. Platí to především pro uskupení zemí středoevropské V4. A přitom jeho slova míří především do Evropy. Platí to i o jeho posledním návrhu zavést v Evropě tzv. věčné dluhopisy.

Podle G. Sorose bude muset EU potažmo Evropa v několika příštích týdnech rozhodnout o své budoucnosti, protože ji nic jiného nezbývá. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová nedávno oznámila, že EU potřebuje k boji proti koronaviru nejméně bilion eur. Nezmínila při tom, že podobnou částku bude ve stejné době potřebovat i na obranu proti změnám klimatu, především sucha a už vůbec nezmínila kde je vezme? Přesouvání peněz z jednoho chlívečku v rozpočtu do jiného nic neřeší!

G. Soros nachází řešení ve věčných dluhopisech. Jak už název napovídá, jistina věčného dluhopisu nemusí být nikdy splacena. Splatné jsou pouze roční úrokové sazby. Bláznovství napadne hned každého! Nepospíchejme ale hned s odsouzením, zvlášť když sami řešení nemáme. Navíc to není zase až taková novinka. Věčné dluhopisy už byly použity v minulosti. A docela úspěšně. Poprvé je vydala Velká Británie už v roce 1752 a později i k financování napoleonských a krymských válek a Kongres USA v roce 1870 vydal "controls" ke konsolidaci dluhů z občanské války.

Myšlenka věčných dluhopisů zatím byla v EU zavržena. Jenže ona to není jen teoretická možnost, ale tragická realita. Koronavirus a změna klimatu ohrožují nejen životy lidí, ale i přežití naší civilizace. A pozor: nepleťme si věčné dluhopisy s koronabondy. Koronabondy rozdělují a dál posilují beztak už propastný rozdíl mezi Severem a Jihem Evropy a také vytváří rozdíly mezi jejím Východem a Západem, resp. mezi "starými" a "novými" členskými zeměmi EU.

Věčné dluhopisy naopak sjednocují. Mohou EU poskytnout finanční zdroje, které jsou nesrovnatelně větší než nabízí evropský rozpočet, který navíc není schopen COVID-19 a klimatické změny, aktuálně především sucho, dohromady utáhnout. Ale nechejme nyní bokem podrobnosti. Nejsou textem pro krátkou glosu. Vrátíme se k nim později.

V tuto chvíli jen to nejdůležitější. Pokud by se věčné dluhopisy zavedly - jejich prvotní odmítnutí, ještě nic neznamená, protože peníze opravdu chybí a jejich přehazování v rozpočtu nic neřeší! - zásadním způsobem ovlivní i akciové trhy (pravidelný příjem z úroků i pro potomy dnešních investorů), protože již zbývá jen velmi málo času. Problém COVID-19, sucha a klimatických změn se musí řešit rychle - v řádu týdnů, maximálně měsíců. Než však bude problém vyřešen bude vývoj cen akcií nadále pokračovat v módu "růst, korekce, růst".

Tweet