Tuzemský akciový trh v červnu a do poloviny července "
akčně"
stagnoval.
Poté se vydal
cestou pozvolna klesající stagnace. Po ní kráčí do dneška.
Takový vývoj vypovídá o nedůvěře. V budoucnost, ve vývoj společnosti, k vládě.
Evokuje nejednotná a často až
agresivní řešení. Akciové trhy se v takových dobách vracejí k "jistotám".
Jistotou "
blanických rytířů"
je na tuzemském trhu
Philip Morris. Podle tradičního scénáře by měli po dividendách spát. Ale probouzí se a cena akcií Philip Morris roste.
Často upozorňujeme jak
se trh v reakci na pandemii covid-19 mění. Včera jsme dokonce zmínili i trochu provokační názor, že pandemie směruje akciový trh správným směrem. Dnes na pilu ještě přitlačíme. Budeme jako naši předkové chodit do práce s bandaskou melty, starší ročníky ji ještě pamatují, nebo kávy (pro mladší ročníky) a kastrůlkem s obědem?
Kastrůlky s obědem zatím
módní nejsou.
Díky bohu. Ale ve skvělé zemi premiantů je možné všechno. Co když budeme chtít být zase v něčem nejlepší, když jsme to Německo v covidu ještě nepředběhli? Byť už je vítězství na dostřel. Ale teď však vážně.
Říkalo se, v dnešní době to už ale není IN, že
samochvála smrdí a
čeho je moc,
toho je příliš. I s tou samochválou a haněním sousedů. Už nás ve svých zemích ani moc nechtějí. Jsme tak dobří, že bychom jim doma "kazili" jejich nízkou pracovní morálku nebo se spíš bojí, že jim do jejich zemí přineseme nákazu covidu-19, když jsme takoví "chaoti"?
Ve víkendové glose jsme zdůrazňovali, že
chceme-li rozumět akciovým trhům,
musíme především
rozumět tomu, co se děje ve
společnosti. A na to, co se děje ve společnosti reagují jako první akciové trhy. Ten náš v létě stagnoval a nyní dokonce pozvolna a "plíživě" klesá. Kastrůlky s obědem se zatím "jistotou" v reálném světě nestaly, rostoucí Philip Morris ale ano. Budiž to pro nás signálem, abychom abychom byli ostražitější.
Je dobře,
že začínáme vidět věci jinak. Propady aerolinek a cestovek byly prvními dost děsivými signály. Ruku v ruce s nimi se vezla turistika, ubytovací služby, gastronomie a v rychlém sledu za nimi kultura a zábava. Nyní jsme ve fázi, kdy si už konečně uvědomujeme skutečnou hloubku problému. Pandemie vytlačila spoustu lidí z kancelářských center domů. Českou ekonomiku ovládl
home office. Už není nutné mít skříně plné nových kostýmků, obleků, košilí, kravat a samozřejmě kabelek. Doma stačí "tepláky". A tak už strádají i luxusnější obchody. Strádají také.... atd., atd.
Moc ale
nestrádají, alespoň zatím,
lidé napojení na státní rozpočet. Ten je "bezedný". Miliarda sem, miliarda tam. Nestarejte se. Prostě to zařídíme. Možná. Berme, když dávají. Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere, že? Ale buďme ve střehu a volme další cesty hlavou. Zvlášť když si postupně uvědomujeme co je pro život doopravdy potřebné a co ne.
Oddělujeme zbytné od nezbytného. Zrno od plev. Proto přichází v akciovém světě na pořad dne akcie Philip Morris. Tedy hlavně jeho dividendy. Státním dluhům/dluhopisům věříme čím dál méně. Platí přece, že
kde nic není, ani smrt nebere.
Když platil zlatý standard platil i respekt před oním "
kde nic není, ani smrt nebere". Po jeho zrušení
dlouho platil respekt k práci, k produktivitě práce. Ale i ten po půlstoletí mizí.
Přetavuje se ve víru v létající pečené holuby. Naši práci a um nahradí roboti a umělá inteligence. Krásné. Ale nechá nám ta inteligence aspoň ždibíček z toho co vytvoří? Silou si toho u ní asi moc nevybojujeme.
Lidstvu nakonec nezbude nic jiného, poté co veškerou práci deleguje na roboty a umělou inteligenci, než
uchovat si alespoň kousek toho umu.
Aby se mu
to podařilo bude muset
investovat - přemísťovat peníze z míst kde už nejsou potřeba do míst, kde výrazně chybí. Kvalitní a moudré investování bude vyžadovat celého člověka a celou jeho pracovní kapacitu. Nemusí pracovat 16 hodin denně. Může pracovat jen tři. Ale bude muset u práce myslet! Do té doby musíme vystačit jen s "jistotou"
Philip Morris a šancemi
Avastu. Bohužel, když stát nechce uvolnit prostor k investování do
ČEZ a drží jeho cenu u dna. Státní slepice, která státu snáší zlatá vejce (a s nimi spojenou moc) a nechce se s nikým, kromě "svých", dělit.
Celosvětový
hospodářský růst se nyní vyvíjí podle písmene "
K".
Rozděluje firmy na ty, které přináší hodnotu a na ty, které nepřináší nic. To je hlavní kritérium budoucího - a ne tak dalekého - vývoje globálních akciových trhů, které samozřejmě platí i pro tuzemský akciový trh.
Přežijí akcie
společností s vysokou vnitřní hodnotou.
Tradiční, klasické
i progresivní typu Avast. Těch druhých ale máme na tuzemském trhu, bohužel, zatím příliš málo.