Glosy

Naposledy jsme se zde zmínili o "věčných dluhopisech". A také o tom, že se k nim později vrátíme, protože jejich použití není tak jednoduché, jak se na první pohled jeví. K textu o nich nás však inspirovala jiná věc. Přemíra pozornosti upřená na COVID-19 na úkor problémů vzdáleným. Zavírání očí před vzdálenějšími ekonomickými problémy spojených s uzavíráním oborů, které jsou navázány na zaměstnávání spousty lidí. Nejde jen o automobilky, ale i o služby dříve "neviditelné", protože jsou drobné a zaměstnávají "jen" pár zaměstnanců. Je jich ale spousta! Kadeřnictvími počínaje přes odkládanou zdravotní péčí až po změnu myšlení a vznik celých nových oborů konče. Digitalizace, využívání dronů a bůhví co ještě.

Přitom ono Konfuciovo "vzdálené" nemusí být ani tak moc vzdálené, jak bychom si přáli. Už teď nás trápí sucho. Jaké to bude na podzim? A také platí "čeho je moc, toho je příliš"! Trpělivosti i restrikcí!

Často vzýváme naše národní hodnoty. Co to ale jsou ty naše národní hodnoty? Většinu revolučních změn akceptujeme až mezi posledními, ale pak jsme rychle papežštější než papež. Celá desetiletí jsme byli nejlevicovějším národem hned po SSSR, abychom se ze dne na den stali nejpravicovější hned po USA. Utahovali jsme si opasky více a radostněji než nejkonzervativnější státy svět, až bychom hlady málem umřeli, abychom nyní bojovali s COVID-19 razantněji než všichni okolo nás. Radostně přijímáme restrikce, příkazy, nařízení a kontroly jejich dodržování. Raději nebudeme cestovat do ciziny, jenom abychom mohli zajít ke kadeřníkovi.

Chybí nám rovnováha. Pan profesor nás hned po revoluci zkoušel, zvedal obočí a peskoval, "hm, to není správná odpověď, pane kolego!" Ale život nezná absolutně správné či absolutně špatné odpovědi. Život a všechno s ním spojené akceptuje jen rovnováhu. Pokud už nebude chtít nikdo smysluplně pracovat a budeme chtít být všichni jen "manažery", budeme se muset smířit i s levnou pracovní silou z třetího světa. "Kdo neskáče není Čech" nám nepomůže.

A teď si tyto aspekty převeďme do ekonomiky. První na řadě jsou/budou kapitálové trhy. Převádí peníze z míst, kde je jejich dostatek do míst, kde se jich nedostává. S nimi se přesouvají/budou přesouvat i lidé. U svých původních oborů zůstanou, protože míst bude méně, jen skuteční odborníci, bez kterých se obor zastaví.

Konkrétně. Tabákový průmysl. (i) Postaru se bude kouřit čím dál méně. Proto se už dávno začal orientovat na e-kuřivo. (ii) Nevyplácením dividend odradí investory. Proto vedení Philip Morris po krátkém váhání místo zadržování dividend přišlo s velmi ambiciózním dividendovým návrhem.
Postupně si novou situaci uvědomují i banky. Posluhování mocným jim sice možná přinese krátkodobé výhody ale dlouhodobě to nemusí být ta nejlepší strategie. To si směrem k dividendám uvědomila, viz její poslední vyhlášení, i Moneta Money Bank. A budou přibývat další. A i další ohrožené sektory. Například aerolinky. Již jsou ochotny přistoupit (a "utáhnout") i k dumpingovým cenám letenek. Aby přežily.

V celosvětovém měřítku je kardinální otázkou aktuálně sucho a v trošku delším časovém horizontu celosvětová klimatická situace. Proto právě kapitálové trhy vnímají nejistotu vyplývající ze sucha a klimatických změn zvlášť pozorně. Hlavně mají pochybnosti spojené s financováním těchto hrozeb. Svůj názor k této problematice směrem k Evropě nedávno jasně vyjádřil George Soros. Viz věčné dluhopisy. Buďme mu vděčni aspoň za jeho odvahu vyslovit svůj názor. My zatím s našimi národními hodnotami neumíme říct nic víc, než že to či ono nejde. S tím ovšem sucho nepřekonáme.

Než však bude problém globálního financování, ale také opět eskalující obchodní války mezi USA a Čínou, potažmo Evropou, potažmo celým světem vyřešen budou se ceny tuzemských akcií nadále vyvíjet v módu "růst, korekce, růst". Samozřejmě s přihlédnutím ke všem výše uvedeným aspektům viz Philip Morris či Moneta, ale i, například, k digitalizaci, Avast. To vše musíme brát v potaz při našem investičním rozhodování.

Tweet