Almužna. Setkáváme se s ní často na ulicích velkých měst. Ve světě podnikání se jí říká vznešeně
dotace. Nebo
grant. To zní ještě lépe. Už jsme se u tohoto tématu v minulosti v glosách několikrát zastavili Pouze
v jednom případě není označení almužna korektní.
Když se jedná o pomoc. Pak ale označení pomoc používejme i v souvislosti se žebráky, které buď litujeme (a jsme rádi, že jsme na tom lépe) nebo jimi pohrdáme (a mluvíme o lůzrech).
Nekonečné jsou v této souvislosti
diskuze o dotacích Agrofertu. Bere od EU a státu větší almužnu než sám platí na daních? Odhady se pohybují ode zdi ke zdi. Od "Agrofert živí daňoví poplatníci, jinak by dávno zbankrotoval" až po "Agrofert dává do státní pokladny za jednu korunu almužny, pardon dotace, až osm či deset korun na daních". Bohužel "
dotační průmysl" aktuálně
ovládl celé
Česko.
Ovládá i tuzemský akciový trh.
Věštec z Omahy,
Warren Buffet a jeho příznivci a obdivovatelé,
sází na vnitřní hodnoty.
Tradeři na psychologii davu a psychiku jednotlivce.
Politici jsou z vůle peněz a touhy po moci
podnikateli-investory v dotačním průmyslu.
Chudák pak
akciový trh. Pořád věří, že investované peníze mají generovat další peníze. Víra však tvrdě naráží na realitu. Psychologie davu, davové šílenství staví rozum a všechno na hlavu. S nimi ještě do nedávna umně pracovali tradeři. Ale i ti se dostávají do Pomykova, když zasahují politici-investoři. Tu almužny/dotace uhlobaronům, tu solárním baronům, tu zemědělským a jiným molochům, tu...
Kdo má lépe prořezaná ústa vítězí.
Když už se doma nevymačká z daňových poplatníků víc, jsou na řadě
peníze z EU.
V tomto případě si politici svým způsobem svou
almužnu i trochu zaslouží. Nemají to snadné.
Doma, zejména před volbami - a máme před sebou v brzké době dvoje důležité volby! - musí hlasitě volat "
hanba EU!", nicméně
v Bruselu více či méně
mlčí. Co kdyby nedostali nic?
A pak to bruselské mlčení musí doma přetavit v obrovský úspěch. Těžká práce. Ostatně i proto tak rádi používají slovní obraty jako "musíme si to odpracovat" a podobně.
Není divu, že
to pak mají investiční analytici a samotní investoři, především
drobní investoři a
tuzemský akciový trh těžké.
Na koho či na co vsadit? Na staromódního Buffetta? Ale desítky let se mu dařilo/daří? Na tradery? Na věrolomné politiky? Ti sice na jedné straně, naštěstí, na veřejné trhy moc nevěří, věrni své ideologii "já, já, jenom já", ale co když se něco zvrtne, chemička vybuchne nebo přijde nějaká nepředvídaná katastrofa, sucho, pandemie, a já budu opravdu potřebovat místo almužny pomoc?
O těchto věcech přemýšlejme v současných horkých dnech. Ale nezavařme si mozek, chce to i trochu koupání!
Léto bude nadále hodně nepředvídatelné. Ať už mluvíme o počasí nebo o vývoji globálních nebo domácího akciového trhu. Proto tuzemský akciový trh aktuálně vyčkává a stagnuje. V poslední době se sílící tendencí k poklesu. A sílí i tendence k přeskupování konkrétních emisí v konkrétních portfoliích.
Před tradičním podzimním růstem, ale ten není letos zaručený - covid, prezidentské volby v USA, brexit, nové napětí USA-Čína,
budou letos
sílit i stále "
divočejší a divočejší"
spekulace. V nejbližší době však ještě bude akciové trhy nadále ovlivňovat
prázdninový okurkový mód a
firemní výsledky 2Q 2020. Držme se obou faktorů - okurkového módu a firemních výsledků - zatím i my.