Glosy

S katastrofami mám dost osobních zkušeností. Nejvíc mne snad poznamenala jako 23letého záklaďáka ta z druhé poloviny srpna 1968. Mám z té doby a z dalších životních zkušeností jeden základní poznatek. Při katastrofách, epidemiích a v podobných těžkých situacích je nejdůležitější důvěra a její přenesení na nejnižší stupně, které jsou v centru dění a mají odborné znalosti a zkušenosti věci řídit. Přijímat opatření proti koronaviru v pražském Paladiu nebo Arkádách je úplně něco jiného než na "kotárech" v Beskydech. To za A. Praktický lékař a lékárník v malém městečku ví určitě o tom jak pomoci spoluobčanům víc než nějaký velký vůdce v Praze. To za B.

Přenesení důvěry a s ní i zodpovědnosti na "ty dole", kteří do problému vidí nejvíce je ale nebezpečné. Co když věci budou řešit - a z podstaty problému většinou budou - lépe? To je z pohledu PR hodně nebezpečné. Žádné donekonečna se opakující tiskovky, žádná zář reflektorů.

Teď budu asi hodně kritizován, ale přiznejme si otevřeně. Žádní alfasamci, guru nebo fýreři nám nikdy moc nepomohli. Většinou jsme si museli pomoci, viz povodně v minulých desetiletích, sami a byli jsme rádi, když nám do práce zasahovaly ty nejvyšší instituce a úřady, natož razítky ověšení vysocí úředníci co nejméně. Aby opatření proti epidemii koronaviru byla opravdu co nejúčinnější, musí rozhodovat ti nejkompetentnější, často "nevolení" z první linie, jak se teď "silácky" říká.

Známí, kteří dobře znají mé názory se mně často ptají: "Jsi tolik pro tu matematiku a logické myšlení. Z čeho by se mělo maturovat?" Z matematiky, jazyků, historie a některé chytré karetní hry. na příklad z mariáše, odpovídám. Konkrétně ten je tím správným "balíčkem karet", který má nejblíže k životu. (1) Naučí nás správně vyhodnotit vlastní situaci, pozici a možnosti. (2) Naučí nás rozhodovat se. A nevadí, když se občas sekneme. Omyly patří k životu. (3) A konečně nás naučí konat. To je nejdůležitější. Žádné MĚLO BY SE, TO ONI. NE, TO MY je správně! My zodpovídáme za naše životy a životy našich nejbližších.

Předcházejícím odstavcem jsem si záměrně vytvořil "oslí můstek" k investování. To je vedle matematiky mé druhé "hobby". Učí lidi skutečné finanční gramotnosti. Lidé podobně smýšlející to ale nemají v Česku snadné. Jsou buď vlastizrádci, pokud jsou Češi, nebo pomatení, pokud to jsou cizinci. Proč děsit lidi novým "chlapáckým" trestným činem šíření koronoaviru? Slušní lidé a příslovečné babičky z hor se vyděsí ještě víc než již jsou a lumpové se zákonům stejně vysmějí. Jako vždycky. Zaplatí si právníky, kteří je ochrání prostým "Státe dokaž to!" Asi se mu to podaří jen stěží, když se ani pořádně neví jak se vir šíří.

Mimochodem, víte proč k maturitě nesmí matematika, ale čtení a psaní ano? Aby si lidé přečetli fýrerovy příkazy, nařízení, zákazy a tresty a aby mu mohli mu napsat, jaký je kos.

Ale ještě k akciím. Panika, každá panika, viz slova klasiků, pomáhá těm nejbohatším, když na ulici teče krev. Ta teď, a střesme se aby tomu tak už nikdy nebylo, neteče, byť koronavir už má za sebou stovky mrtvých. A kdo je u nás nejbohatší? Babička z hor? Ona si určitě ČEZ za hubičku, výraz ze slovníku mafiánů, kupovat nebude. Chceme zchudnout? Vyprodávejme akcie a srážejme jejich cenu dolů. Ti, kteří je skoupí jsou již připraveni.

Takže na závěr si ještě zopakujme slova Andrease Treichla: "Finanční gramotnost je jedna z nejdůležitějších věcí, aby se lidé nenechali od politiků obalamutit."

Tweet