Glosy

Hned dvě aktuální události mají nepřímý, ale zároveň i velmi silný vliv na tuzemské akciové investování. (1) Tvorba státního rozpočtu na rok 2020 a (2) sdělení prezidenta o možné milosti pro premiéra Babiše a jeho rodinu. Z obou čiší arogance. Vyšší bere. Premiér dostal příležitost předvést, že Čapák byl jen slabý odvar jeho podnikatelské tvořivosti. První bude na řadě asi ČEZ

Zákeřnější je však rozpočet. Na první pohled jen obvyklé přetahování ministrů. Myšlenkově je ale rozpočet "pustý", jak včera napsal v HN sociolog Ivan Gabal. Žádný inovační a výzkumný program. Pasivita. Počkáme co jinde vymyslí, často v cizích službách i naši nadaní vědci a výzkumníci, které si neumíme udržet doma, a budeme doufat, že nás to pak nechají vyrobit. Do té doby vystačíme s montovnami.

V takovém kontextu se nemůžeme divit, že se tuzemský akciový trh vyvíjí tak, jak se vyvíjí. Krok vpřed, dva kroky zpátky, dva kroky vpřed, jeden krok zpátky a tak pořád dokola. Licitování ministrů s ministryní financí snad raději ani nekomentovat. Ztrapňuje nejen ministry a vládu jako celek, ale i samotnou všemocnou ministryni.
Poté co "naši klekli na tu FAU Přerov" a přes prohrané soudy její finanční správa chyby nepřiznává. Při "páchání dobra" nevadí, že všechny okolo, tedy konkurenci (čí konkurenci?), zlikviduje.

Ještě k té všemocnosti. Žádný strom neroste do nebe a občas vedle něj vyroste nový a silnější. Dokonce tak, že vadí i opozici. V Praze se takovým stromem stává primátor Zdeněk Hřib. Odchodem "od jednacího stolu" se ho pokusil zesměšnit sám Andrej Babiš. Nejspíš ale nakonec spíš odhalil své vlastní slabiny (trauma, jak situaci sám pojmenoval) a protihráče posílil.
Komickou roli v "boji o Prahu" nakonec předvedla ODS. Primátor by se prý měl starat o to, aby pro město získal co nejvíce peněz, řekla k věci šéfka radničního klubu ODS Alexandra Udženija. Jako by zapomněla na co co ODS, a nejen v Praze, "dojela". Korupce, pochybné dotace a ještě pochybnější kmotři. Peníze nejsou vždycky všechno. Opravdu.

V zemích, ve kterých se poctivě, bez korupcí a zdravě investuje (Skandinávie) se ono zdraví promítá také do státních rozpočtů a pak se daří i kapitálovým, potažmo akciovým trhům. Ale fuiguje to i naopak. Samozřejmě.

Aktuálně dochází na globálních akciových trzích k mobilizaci drobných investorů. Bedlivě sledují peněžní toky a signály technické analýzy. Budou-li důslední a vytrvalí stanou se později sami velkými investory a budou investiční toky sami ovlivňovat.

Musíme ale brát na zřetel i typicky českou situaci. Český byznys velmi často není založen na umu a investování, ale na známých, přítelíčcích a dotacích. Nebo jiný příklad. ČEZ. Analytik hned za čerstva napíše, že miliardová vratka ČEZ bude mít vliv na některé jeho ukazatele. A vedení firmy? Mlčí! To je podivný přístup k akcionářům. Mlčící a dobře zaplacené loutky? Jak pak mají drobní investoři sledovat peněžní toky, že? O tom ale zase až příště.

Nástup růstového trendu na tuzemském akciovém trhu bude komplikovaný a pomalý. Díky zkušenostem s investičními cykly však víme, že se určitě dostaví. A toho se stále držme!

Tweet