Charakteristickým rysem současné globální ekonomiky je
prudký nárůst celosvětového
státního zadlužování. O něm se mezi ekonomy hodně diskutovalo už před útokem koronaviru. U mnohých ekonomů, především ale u politiků, převládá furiantský názor, že mimořádná doba vyžaduje mimořádné finanční nástroje a prostředky a tedy i
neortodoxní přístupy. Ty nalézají
v nekonečném pumpování peněz do ekonomik. A otázka kde vzít peníze a nekrást je vyřešena.
Prostě to zařídíme.
Vytiskneme je!
V dobách zlatého standardu byly peníze kryty zlatem. Zlatý standard však "rozletu" politiků bránil. Proto byly peníze později kryty výkonností ekonomik, především americké. To funguje (?) téměř padesát let. Teď už ale začíná
pumpování peněz fungovat jako
průtokový ohřívač a
peníze končí na kapitálových, potažmo
akciových trzích.
Ty rostou. Nebo rostly a
blíží se konec růstu?
Moudře se procesu tištění stále nových a nových peněz říká
monetizace a tak se teď hodně mluví o
monetizaci koronavirového dluhu. V podstatě jde o
krytí dodatečných a
nečekaných výdajů spojených s pandemií covid-19
nově tištěnými penězi. Takový proces navozuje, především u lidí neznalých zákonů "vysoké ekonomiky", pocit
"nic se neděje,
jeďme klidně dál". Otázkou je čím budou peníze kryty až dojde jejich stávající krytí výkonností nejvyspělejších ekonomik světa?
Monetizace státních dluhů je kontroverzním tématem. Lepší je o ní moc nemluvit. A čekat jak to dopadne? Kdoví. Nicméně
akciové trhy jedou dál v režimu lidové moudrosti
lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše a
rostou. Ale zadrhávají se. Víc a víc.
Reakcí na ono
zadrhávání je
růst ceny zlata. Dosáhla nejvyšší hodnoty za celou svou dokladovanou historii.
A teď pozor!
Zlato není investice, negeneruje peníze. Neplynou z jeho držení žádné úroky, žádné dividendy, ani žádný "provozní" zisk.
Je uchovatelem hodnoty "na věčné časy". Lidé mu věří tisíce let. Proto jeho cena roste. Ale... Spekulace na růst ceny zlata je sice možná, podobně jako spekulace na růst ceny diamantů, ale prvotním "úkolem" zlata je uchovávat hodnotu.
V tom tkví jeho
kouzlo.
Ne v růstu jeho
ceny.
Představme si svět, ve kterém veškerá
ekonomická činnost zanikla. Nikdo nic nevyrábí, nikdo nic nekupuje. K čemu bude v takovém světě zlato? Nenasytí nás, nezahřeje. Nikdo ho nebude k ničemu potřebovat.
Teď si představme v takovém ekonomicky "zamrzlém" světě jednu jedinou
Pekárnu a.s. obchodovanou na jedné jediné burze. Co bude mít větší hodnotu?
Pekárna nebo zlato?
Potřebujeme se najíst. Musíme si koupit chléb. Čím ho zaplatíme? Penězi, které získáme z dividend společnosti Pekárna, a.s. Čím zaplatíme akcie pekárny, které potřebujeme kvůli dividendám na nákup chleba? Co si uchovalo a je nejlepším uchovatelem hodnoty? Zlato.
Pokud věcem dobře
rozumíme máme v rukou klíč jak si dál počínat na akciových trzích.
Pokud ne,
raději z trhů
odejděme.
Z výše popsaných úvah - nejen kvůli ČEZ! - nás na domácím akciovém trhu
čekají stále "
divočejší a divočejší" akciové
spekulace. V nejbližší době bude trh sice ještě ovlivňován prázdninovým okurkovým módem, nicméně
využijme tu trochu času, která nám zbývá
k zamyšlení čím budou kvasící státní dluhy kryty v budoucnu? Tím směrem pak zacilme naši investiční pozornost.
Zatím stačí porozumět současné
roli zlata a mechanismu fungování akcií na finančních trzích. Ani bez jedné či druhé investiční ingredience ekonomiky nefungují. Tedy ani my.