Obchodování s ČEZ je už několik týdnů nejen zajímavé, ale především o mnohém vypovídá. Nebo spíš
hodně napovídá. Jednoznačně spekulační intervence - tu ve prospěch prodejů, tu nákupů - potvrzují prostou pravdu: urvi z jedné z posledních příležitostí ke zbohatnutí co nejvíce. Samozřejmě zabalenou do vznešených ideálů a řečí o budoucnosti našich vnuků. Půjde ale jen o vyvolené vnuky a bude jich jen pár.
Před ČEZ stojí jen dvě alternativy. (1)
PREBENDY nebo přímo (2)
OVLÁDNUTÍ ČEZ.
Ze startovní pistole už
vystřelil generální ředitel ČEZ, když v uplynulém týdnu oznámil, že "
nejtěžší období máme za sebou. Od této chvíle čekám každý rok nárůst". Jinými slovy není na co čekat a je
nejvyšší čas urvat z ČEZ co se urvat dá. Snazší alternativou bude alternativa PREBENDY. Náročnější bude OVLÁDNUTÍ ČEZ.
Obě alternativy samozřejmě jsou,
musí být,
propojeny, aby se lépe prodávaly,
vznešenými myšlenkami. Budoucnost našich potomků, energetická koncepce Česka, energetická soběstačnost Česka a tak podobně a tak dál. Cesty ke svatému cíli budou ovšem diametrálně odlišné. Nicméně vycházejí ze stejného společného základu -
postavit státní
energetickou strategii na dostavbě jaderného/jaderných bloků. Pak, po dosažení této první, strategicky možná nejdůležitější kóty, se cesty rychle rozejdou.
Relativně
snazší, díky aktuální mocenské síle, je
alternativa PREBENDY. Stačí málo. Prosadit jedinou správnou, tedy "jadernou" variantu, ať to stojí co to stojí, a následně prosadit "vhodného" dodavatele této varianty. Ostatní už půjde samospádem. Těmto "investorům" stačí prebendy. Co je doma,to se počítá. O moc jim nejde. Jen o ty vnuky. Tedy o konkrétní vlastní vnuky a vnučky, aby bylo jasno.
Alternativa OVLÁDNUTÍ ČEZ bude
náročnější. I při ní musí investoři prosadit jadernou variantu. Ovšem "den poté" se objeví první vážný, přímo
etický problém.
Přiznat, že původní návrh managementu ČEZ byl správný. Tedy, že ČEZ sám všechno finančně neutáhne a stát bude muset pomoci a že trochu mají pravdu i drobní investoři, kteří hrozí žalobami na stát, který nezabránil zmaření investice a proto se to kyselé jablko jménem ČEZ opravdu musí
rozdělit na dvě části. S trochou PR, a to v Česku umíme, se to "suverénnímu" voliči "vysvětlí".
"Drobná"
poznámka k ceně akcií ČEZ. Nepůjde o žádné moudré analýzy, semináře k tomtu tématu a podobné akce, ale o prostou "hokynářskou" úvahu. Kolik si může opravdu vážný zájemce o ČEZ dovolit utratit a kolik už ne? Trochu
něco jako aukce obrazů.
620 Kč/akcie?
Ve finále pak už
postačí jen zopakovat přes kopírák
osvědčené české privatizační praktiky založené na
privatizaci zisků a znárodnění ztrát. A bude vymalováno. A mimochodem, opět půjde "jen" o vnuky. Rodina nám je přece nade vše.
K prvnímu nalajnování bojiště a prvnímu se přiznání k uniformě, ve které kdo bude bojovat dojde už na konci listopadu na mimořádné valné hromadě ČEZ. Máme se na co těšit.
A ještě poznámka na závěr. Dnes v naší pravidelné glose vynecháváme tuzemský trh. Ale jen zdánlivě. Protože
vše o čem jsme psali v předcházejícím textu nejenže tuzemský trh ovlivní, ale přímo
vybuduje jeho rekonstruované
základy. Pokud ČEZ z tuzemského trhu úplně zmizí, budou investoři hledat náhradu? Bude jí dividendově "jistý" Philip Morris? Pokud se řešení oddálí - odklad je nejvražednější forma negace - budou investoři hledat jiný pevný bod ve vesmíru, tedy i na jiných globálních trzích? Bude to úplný konec pražské brzy?
Spekulace už
jedou naplno!