Glosy

Globální akciové trhy v polovině února více či méně stagnují. Americké se v pondělí pohybovaly sem a tam stejně jako tuzemský trh a v úterý ráno i asijské trhy. Globální chování investorů dál ovlivňují (1) jednání USA a Čínou o obchodu (2) jednání Kongresu USA o financování vlády a (3) horší výhledy hospodaření firem v roce 2019.
Za zvláštní pozornost stojí především dvě protichůdné tendence postojů USA k obchodu s Čínou, viz sdílené informace na facebooku DOWER-D.

My se však přesto věnujme domácímu akciovému trhu. Docela přesvědčivě a hlavně průhledně se řídí signály technické analýzy, které potvrzují dřívější prognózy o střídání jednotlivých růstových vln. Aktuálně nastupuje druhá růstová vlna. Podrobně jsme ono střídání popsali už dříve.

Dnes věnujme pozornost opět geopolitice, konkrétně obchodním vztahům USA - Čína. Výstižně ji popisuje úterní příspěvek Patrie na webu Kurzy.cz "S čínskou hrozbou by Spojené státy měly naložit jako s tou japonskou či sovětskou". USA a Čína se v podstatě dohadují kvůli obchodu a technologiím. Ekonom Larry Summers tvrdí, že existují dva různé pohledy na to, co je vlastně jádrem sporu.

Donald Trump vidí zakopaného psa v chronických obchodních deficitech USA s Čínou. Řešení vidí ve změně chování USA vůči Číně. Čína musí změnit dodavatele sóji, fosilních paliv a dalších produktů tak, aby jich více dovážela z USA. Trumpovi oponenti se obávají, že pak by dřívější dodavatelé Číny začali exportovat do zemí, kam dříve exportovaly USA a nakonec nula od nuly pojde.

Problematické jsou také praktiky Číny v klíčových technologických sektorech. (i) Krádeže amerických technologií a (ii) tlak, aby americké společnosti podnikaly společně s čínskými. "Technologičtí alarmisté“ podle Summerse předpokládají, že USA jsou schopny izolovat své technologie od agresivní politiky Číny tak, aby je nebyla schopna ukrást. Nic z toho podle Summerse není realistické.

Americké obavy prý v mnohém připomínají obavy USA ze SSSR v padesátých letech a z Japonska v osmdesátých letech. Dnešní technologie ale nevyžadují speciální zařízení tak, jako tomu bylo tenkrát. Dnešní transfer technologií je daleko jednodušší. V USA navíc studují tisíce Číňanů a další pracují pro americké společnosti. USA tedy nejsou schopny po delší dobu izolovat své technologie. Nelze také očekávat, že by Čína dobrovolně upustila od svého cíle dalšího technologického rozvoje. Nic takového koneckonců nikdo nepožaduje ani po USA.

Americké pokusy o odvrácení čínské ekonomické hrozby tak sice možná mohou přinést nějaké výsledky, ale spousta z nich bude kontraproduktivní. Viz boj Kodaku s Fuji. Kdyby si Kodak více všímal vývoje v oblasti digitálních fotografií, možná by byl stále významnou společností.
Konkurenceschopnost USA bude podle Summerse dána zejména tím, co se bude dít v domácí ekonomice a ne za jednacími stoly. Čínskou výzvu by tedy bylo nejlepší využít tak, jak Američané využili výzvu ze strany Sovětského svazu či Japonska,.

Jednoduše řečeno: být lepší! A to ostatně platí univerzálně - i pro Česko!

Na tuzemském akciovém trhu sledujme objemy, pozice ceny tuzemských akcií v Bollingerových pásmech a vůči 200DMA. Aktuálně stále není důvod házet flintu do žita, ani sundávat kalhoty, brod je ještě daleko. O změnu růstového trendu v klesající trend se zatím na domácím akciovém trhu nejedná. V podstatě výrazně korigoval jen ČEZ a v pondělí se přidalo O2. Nyní nastupuje druhá růstová vlna. Tuzemský trh má v turbulentním a chaotickém světě pořád hodně co nabídnout. Více než jiné trhy. Nepodléhejme panice.

Tweet