Často píšeme o centrálních bankách (CB). Dokonce jsme zabrousili až do doby před půl stoletím, kdy byl zrušen zlatý standard. Má to svůj smysl.
Lépe se budeme orientovat v situaci,
kterou žijeme teď. Náplastí na všechny finanční neduhy posledního desetiletí se stal
nízký až nulový úrok. Aby ale CB vydělávaly i při nulových úrokových sazbách musely nakonec i ony sáhnout do vod, ve kterých lovit zcela určitě nemají. Jedním z předních investorů do technologických akcií se tak překvapivě stala i švýcarská centrální banka (SNB). I ona totiž řešila Nerudův problém
Kam s ním?
Tedy s nimi.
Velkými devizovými rezervami ve světě bez úroků.
Pustila se do akcií. Hlavní investicí SNB se staly akcie Applu, ale také Tesly. Na začátku byla SNB i ostatní CB sebevědomé. Víc než bylo žádoucí. Vlastní
měnou můžeme manipulovat jak chceme.
Žádný problém vykřikovaly do světa.
Problém ale byl. Centrálním bankéřům však
unikal. Nebo ho spíš
nechtěli vidět. Když začaly CB v praxi prostřednictvím devizových intervencí manipulovat "jak chceme", nastal problém. Omezení spojená s devizovými opatřeními se neúměrně zvětšovala a CB nezbylo než jejich působení ukončit. Jenže
kam umístit nafouklé devizové rezervy a nevytvářet ztráty? CB našly řešení.
Do akcií. Toto řešení však přineslo CB další problém.
Kdo a podle jakých kritérií bude akcie vybírat?
Tady malá odbočka: Smyslem CB není být investorem.
Ukázalo se,
že tak
jednoduché otázky jako kdo a podle jakých kritérií/pravidel bude akcie vybírat
není zase až tak
jednoduché zodpovědět. Ony vlastně ani jednoduché a snadné odpovědi typu "
prostě to zařídíme" nemají. A tak se všichni začali tvářit, že tyto otázky vlastně vůbec neexistují. Není divu, že se
podobně začínají chovat i celé státy a vlády. Viz nedávný výrok české ministryně práce a sociálních věcí:
Když už máme schodek půl bilionu, tak si příspěvek důchodcům můžeme dovolit! Hrůza.
Zůstává už jen
otázkou času kdy se vše promítne a následně vyřeší
na kapitálových, potažmo
akciových trzích. Možná se nám řešení nebudou líbit, nejspíš se nám určitě líbit nebudou, ale
i neřešené problémy se nakonec vyřešit musí. Byť na úkor početných skupin obyvatelstva.
Pořád se teď mezi ekonomy diskutuje, zdali "postcovidový" hospodářský vývoj půjde cestou písmene "V" nebo písmene "W". Ekonomové postupně docházejí k závěru, že ani tou ani onou cestou.
Možná půjde příští vývoj cestou písmene "
K" a
dojde k velkému dělení. Na firmy, potažmo akcie firem, které s sebou nesou hodnotu a na ty, které nenesou nic. Taková obdoba krize z roku 2008. "
Dotcomy" z trhů vymizely, ale pár silných přežilo a ovládlo nastávající desetiletí. Bude to i osud Tesly a jí podobných nebo ona a další zmizí v propasti zapomnění? To je
kardinální otázka budoucího - a ne tak dalekého -
vývoje globálních akciových trhů!
Tuzemský akciový trh, jak už to je zakódováno v DNA nás Čechů,
bude ještě chvíli váhat a
přešlapovat na místě. Nejspíš přinese i pár dalších nečekaných zvratů, viz například nedávný nečekaný výskok vzhůru PFNonwovens. Nakonec ale přežijí akcie společností s vysokou vnitřní hodnotou.
Zase má ten "starý lišák"
Buffett pravdu.