Synergické okénko

 Je zajímavé sledovat, jak rychle se dokáže změnit nálada trhu. Před několika dny se zdálo, že investoři vidí především rizika. Každá negativní zpráva nacházela okamžitou odezvu a budoucnost se zdála o něco méně jistá než dříve. Tento týden se přitom nestalo nic, co by všechna rizika odstranilo. Firmy se nezměnily. Ekonomika se nezměnila. Svět se nezměnil. Přesto jako by se něco změnilo. Možná jen úhel pohledu.
Tento týden možná nepřinesl jistotu. Připomněl však něco důležitějšího. Že za každým pohybem trhu stojí lidé. A že největší změny často nezačínají na grafech, ale v myšlení investorů.

 Původně jsem měl plánů na tento týden víc. Jenže posledních několik dní, včetně vékendu,  přineslo tolik nových událostí, že dnes nepovažuji za nejdůležitější jednat, ale pozorovat. Na začátku týdne si proto kladu čtyři jednoduché otázky.

Kam míří očekávání úrokových sazeb?
Někdy totiž nehýbou trhem samotné sazby, ale změna očekávání investorů.
Co dělají dluhopisové výnosy?
Když rostou, akcie musí investorům nabídnout přesvědčivější příběh...

 Tuzemský trh ovládá „blbá nálada“. Ne proto, že by se zhoršily fundamenty, ale proto, že geopolitika přehlušila čísla a logiku. Nervozita je vidět hlavně u bank — Erste i Komerční banka dostávají víc emocí než faktů. Přitom jejich ziskovost, obchodní model i technické nastavení zůstávají pevné, beze změny k horšímu. Nacházíme se v období, kdy trh reaguje spíš na titulky než na realitu.
A právě proto je dobré si připomenout, že struktura stojí, jen nálada kolísá. Škálování je to, co nám uchrání hodnotu!

 Podzim letos nepřichází potichu. Ne proto, že by trhy křičely, ale proto, že šum je hlasitější než signály. Geopolitika přepisuje rytmus, americká administrativa mění tón téměř ze dne na den — a investoři mají pocit, že trh ztrácí jistotu. Jenže podzimní jistota se nikdy nerodila v titulcích. Rodí se v tichu.
Podzimní růst se nikdy nerodí v euforii. Rodí se v tichu. Letos je to ticho hlasitější, protože geopolitika přidává napětí. Ale logika zůstává stejná: trh se nadechuje pomalu, ale jistě. A kdo dokáže číst přípravu, ne reakci, ten má v říjnu nejlepší výchozí pozici.

 Geopolitika vytváří hluk, ale strukturu drží jen ti, kteří mají disciplínu. A disciplína v investování není o tom, že uteču při prvním výkyvu. Tkví v tom, že umím pracovat s kapitálem.
Investování není reakce na strach. Investování je práce s kapitálem v čase. Kdo všechno prodá, protože „to nevypadá dobře“, nejen že tratí — hlavně ztrácí možnost návratu. Bez kapitálu není co kupovat. A bez nákupů není růst. To není smůla. To je neumětelství.
Spekulant reaguje na šum. Investor pracuje s kapitálem. A trh vždy stojí na straně toho druhého.

 Září se tiše překlopilo do své druhé poloviny. První dny měsíce nepřinesly žádné velké titulky ani prudké pohyby, ale ukázaly něco důležitějšího: trh se po létě znovu nadechuje a hledá podzimní rytmus. Je to čas, kdy se vyplatí dívat se pozorněji s větším důrazem na kontext než na okamžik.

 Srpen učí trpělivosti. Trh čeká, investoři čekají — a právě v takových chvílích vznikají nejpevnější základy pro další kroky. Když se svět na chvíli zpomalí, člověk najednou vidí jasněji: co má smysl, co drží strukturu, co stojí za to budovat dál. Dnešek je přesně takový den. Tichý, stabilní, bez velkých titulků — ale s energií, která se dá proměnit v práci, v kontinuitu, v návrat k rytmu.

Křehký sentiment, který tento týden dominuje globálním trhům, se jasně odráží i v českém prostředí. Utlumené objemy na BCPP potvrzují, že investoři vyčkávají na nové signály a nechtějí přehánět reakce. Energetika si drží stabilizační roli a pomáhá trhu udržet rovnováhu, zatímco banky citlivě kopírují globální náladu.

Tento souběh faktorů vytváří prostředí, v němž má postupnost větší hodnotu než rychlost. Trh není nervózní — je soustředěný. A právě tato soustředěnost je klíčovým signálem týdne.

OSOBNÍ POZNÁMKY (k parlamentním volbám)

K volbám dvě věci. (1) Diskutují politici, kteří o konkrétních problémech mnoho nevědí. Takoví političtí influenceři. (2) Až se ujmou poslaneckých mandátů nic moc měnit nemohou. To může jen vláda, která se z té předvolební slibotechny vytvoří a odsouhlasí ji parlament, který se zase jen bude do krve hádat, protože uznat, že odpůrce může mít také v něčem pravdu neumí.
Čekají nás čtyři roky parametrického upravování něčeho, co upravit nejde.

Dlouho jsme "zápasili" s koncepcí blogu. Nedařilo se. Tak jsme si přizvali na pomoc umělou inteligenci. AI. Oddíl Blog rozdělujeme do čtyř až maximálně šesti rubrik. Rozhodnou naši návštěvníci. V současné době používáme čtyři rubriky:

1. Investiční poznámky
2. Technologie a AI
3. Veřejnost
4. Osobní poznámky

Začínáme investičními poznámkami.

UKÁZKA

Nejlépe se mluví o tom o čem nikdo nic neví. Třešničkou na dortu jsou predikce "moudrých" na sto či tisíc let dopředu. Ten kdo je vyslovuje dobře ví, že nebude muset nikdy nikomu skládat účty a ten kdo se nenaučil a nejspíš ani už nikdy nenaučí spoléhat se sám na sebe má mesiáše, který všechno zařídí za něj. Jak ale užitečně a prakticky naložit s nejbližší budoucností? Zítra, za týden, za rok? Jaké bude zítřejší obchodování na burze cenných papírů v Praze? To je oříšek! Kdo zná ráno před zahájením obchodování odpověď je král.

POUČME SE OD LIDÍ PROBLÉMŮ ZNALÝCH

Jedním z takových je Nassim Nicholas Taleb (1960). Po studiích na univerzitách ve Francii a USA pracoval, mimo jiné, i jako obchodník s cennými papíry, deriváty a investiční poradce. Svou slavnou knihu Černé labutě poprvé vydal v roce 2007 a jen v angličtině se ji prodalo přes 1,5 milionu výtisků a vyšla v téměř třiceti jazycích.

Není žádným ohromujícím zjištěním, že investoři by v průměru mohli své peníze zhodnocovat mnohem lépe, kdyby nenakupovali na vrcholu a neprodávali na dně.
To je sice krásné, ale jak toho dosáhnout, když se vždy o dosažení vrcholu či dna dozvídáme až zpětně? Snadno. Věnovat zvýšenou pozornost našemu emocionálnímu chování a rozhodování!

KLÍČ K VYŠŠÍ AKCIOVÉ VÝKONNOSTI

Aby se nám dařilo emoce zvládat musíme si stále a stále uvědomovat a brát na zřetel, že investiční výkonnost výrazným způsobem ovlivňují mimořádné růsty. Už jsme se o nich několikrát v glosách zmiňovali. Například v souvislosti s černými labutěmi. Jejich problémem ale i kouzlem současně je, že trvají jen krátce, mají značný vliv na celkovou průměrnou akciovou výkonnost a absolutně nic nevíme o tom, kdy nastanou.

NAČASOVÁNÍ

Spousta investorů se honí za správným načasováním. Chyba. ...

"Logika černé labutě činí to, co nevíme daleko důležitějším než to, co víme."
Nassim Nicholas Taleb, filozof, esejista a ekonom.

Ve finančním světě se často používá pojem ČERNÁ LABUŤ, byť ze světa financí přímo nevzešel. Co si pod tímto často používaným pojmem představit? Abychom téma černé labutě správně pochopili musíme rozumět jinému důležitému pojmu. Tím je PARADIGMA. Starý termín znamenající obecně předlohu, vzor. Podle filozofa Thomase Kuhna je paradigma obecnou, široce uznávanou teoretickou koncepcí. Novým pohledem v určité disciplíně, včetně geopolitiky.

K paradigmatu v tomto pojetí tedy patří základní filozofický postoj, suma dosavadních poznatků a také soubor hlavních problémů, cílů i metod k jejich dosažení v dané době či etapě vývoje vědy nebo společnosti. V tomto novém paradigmatickém rámci je pak organizováno a probíhá dění, které je pak spolu s dosaženými výsledky považováno za "normální“.

Že dýmající komíny továren, automobilová doprava, letectví a průmysl uvolňují do ovzduší oxid uhličitý nikoho nepřekvapuje, ale jedno kliknutí myší?
Nedávno jsem si v Hospodářských novinách přečetl velmi zajímavý příspěvek Zuzany Keményové "Jedno kliknutí uvolní dva gramy CO2. Web tvoří stejně emisí jako letecký průmysl". A nestačil jsem se divit.

ÚVOD ANEB JAK JE TO MOŽNÉ?

Podle autorky zmíněného příspěvku je potřeba zpracovat, rozeslat a ukládat v obrovských datových centrech obrovská množství dat. Tato činnost za sebou zanechává zřetelnou uhlíkovou stopu. Datová a cloudová centra se musí nepřetržitě napájet elektrickým proudem, protože nepřetržitě posílají data sem a tam mezi všemi digitálními zařízeními světa. Mobily počínaje přes notebooky a tablety a počítači konče. Všechna IT zařízení jsou prý zodpovědná za 3,7% celkových světových emisí skleníkových plynů! Asi tolik, co letecká doprava.