Blog

Někteří autoři píší blogy, aby byli ve středu pozornosti. Aby se na ně nezapomnělo. Jiní jen když mají co říci. Chceme patřit k těm druhým.

PROLOG

Píší nám klienti. Jsou samozřejmě rádi, že máme naše hlavní texty a myšlenky důsledně a bez výjimek "zamknuté". Na druhé straně ale považují za vhodné, abychom s nimi seznamovali i širší veřejnost. Babo raď! Naše texty určitě zůstanou v převážném rozsahu zamknuté. Pokusíme se však některá témata zevšeobecnit a "odemknout". Vrátíme se především k otevřeným blogům a možná otevřeme i některé glosy. Vždy ale jen na všeobecné bázi. Dnes nabízíme první ukázku, jak si to představujeme.

MYSLELI JSME TO DOBŘE, ALE DOPADLO TO JAKO VŽDYCKY

"Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky," řekl v dobré víře a aniž by si uvědomil sarkasmus svých slov ruský "ekonomický" klasik. Je ale dobré ptát se proč to vždy dopadne jako vždycky? Protože neumíme klást správné otázky, neumíme správně popsat skutečný stav věcí protože... Nejsou lidi. Kvalitní, zkušení, chytří a poctiví politici a většinově dobře informovaný, moudrý a sám na sebe spoléhající volič. Pomoz si sám, pánbůh ti pomůže.

Místo moudrých politiků volíme intrikány, egoisty zahleděné do sebe, lidi málo schopné, ale přitom všehoschopné. To "oni", ne já. Politiky jsme si ale zvolili sami. Takže ne "oni", ale "my". My všichni. Politici jsou tací, jací jsme my sami. Chvíli to fungovalo. Teď jsme ale došli na rozcestí.

Velmi výstižně situaci nedávno popsal na webu TV Nova v příspěvku "Nůžky ve společnosti se rozevírají! Přijde vlna nenávisti a agrese, tvrdí experti" přední český psycholog Karel Humhal. Varoval stejně jako další psychologové, že pomyslné rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými může brzy ve společnosti vyvolat nebezpečnou nenávist. "Bude to trvat dlouho, než lidi budou akceptovat to, že jsou ti, co mají, a ti, co dřou od rána do večera".

K tématu se v rozhovoru pro HN 19. - 21. srpna vyjádřil i historik Jakub Rákosník. O životě v socialismu mimo jiné řekl: "Okresní tajemník, to byla obrovská šajba - ale jen do chvíle, než odešel do důchodu. Pak o své kontakty přišel a nemohl je přenést na děti. Zatímco kdyby se systém změnil, mohli tito lidé své výhody přenést na potomky až do dalších generací. Obrazně řečeno, špinavé kontakty v bance neuložíte, špinavé peníze ano. V devadesátých letech pak právě oni nejvíc vydělali na privatizaci, protože díky svým sociálním kontaktům i relativnímu bohatství k tomu měli nejlepší předpoklady".

Ti, co mají, a ti co dřou od rána do večera. Jediným řešením co s tím je vysvětlit lidem co znamená pomoz si sám, pánbůh ti pomůže. Jen ono pomoz si sám brání politikům hrát si na bohy. Tomu dám, tomu ne, té skupině pomůžu, té ne. Politici proto nepřipustí aby si člověk pomohl sám. Pak by je už totiž lidé nepotřebovali.
Hodně mluvit o investování (to je ona správná cesta k "pomoz si sám"), ale konat pravý opak. Mluvit o investování, ale dělat všechno, aby akciový trh nefungoval. Chovají se tak od revoluce v roce 1989 všechny vlády. "Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky".

Andrej Babiš populisticky rozdával z cizího všem, kteří ho volili. Petr Fiala daně nezvyšuje, ale zavádí nové. Také jen proto, aby měl z čeho rozdávat všem, aby ho lidé příště zase volili, Nástrojem jeho počínání se stal ministr financí. Řečmi o sektorových daních ničí investování a s ním i celou republiku ještě účinněji, než to dokázal Andrej Babiš, který rozdával z cizího.

ČESKU CHYBÍ POLITICI TYPU JFK

Česku se nedaří najít politiky vizionáře typu JFK. Do čela si pořád volíme handlíře a obchodníky s deštěm. Andrej Babiš sliboval a rozdával z cizího. Dotace, de facto almužny jsou králem. Petr Fiala aby dodržel slib o nezvyšování stávajících daní, vymýšlí nové daně. Sektorové, válečné. To všechno je bezbřehý populismus.

Opravdu nám chybí politik typu JFK. Neptejme se, co může naše země udělat pro nás (tak vypadají všechny předvolební diskuze končící nesplnitelnými sliby), ptejme se co můžeme my udělat pro naši zemi (o tom na mítincích na náměstích nepadá ani slovo!)?

Před rokem 1989 jsme žili v jakémsi kapitalistickém socialismu. Teď žijeme, zdá se, v socialistickém kapitalismu. Státe, Evropská unie dávej! Kandidáti na prezidenta se předhánějí ve slibech kdo, komu a kolik slíbí a přidá víc. O tom z čeho a že vlastně prezident ani takovou kompetentnost nemá opět ani slovo.

Napětí před volbami sílí. Bohužel neexistuje naděje, že budou generovat prezidenta typu JFK. Jenže jen takového a žádného jiného naše země nezbytně potřebuje. Místo vysvětlování straší politici Sodomou, Gomorou a novináři a "experti" se předhánějí, kdo vymyslí nejčernější scénář. Lidé jsou zmatení.
A při těch všech černých scénářích nás "VIP" informují o svých luxusních dovolených. Po prázdninách budou lkát, jak lidé přežijí zimu (jsme s vámi, buďte s námi)? A králem bude zase populární "blbá nálada". Kdoví, zdali by JFK v Česku uspěl.

EPILOG ANEB MLUVITI STŘÍBRO, MLČETI ZLATO

Co s tuzemským akciovým trhem, potažmo s celou národní ekonomikou dělají výroky ministra financí sledujeme každý den. Nestačí vysvětit jak trh funguje? Nebo raději mlčet? Výroky o daních z mimořádných zisků (vláda slíbila nezvyšovat daně, ale neslíbila, že nebude zavádět nové!) drtí český akciový trh i ekonomiku. Co takhle daň z trhání pampelišek na jarní pampeliškový med?
 

Tweet