Blog

Původně jsem chtěl psát na tomto místě něco jiného. Nakonec jsem ale původní záměr "šoupl" do glos. Události 51. týdne roku 2016 mne přiměly zamyslet se nad věcmi a událostmi úplně jinak.


Bylo to tak jasné


Před sto lety se Evropa nacházela v podobné situaci jako dnes. Zahálčivá a unuděná aristokracie a bohatší vrstvy už nevěděly "roupama" co by (nekoupíme v OBI) a tak si chtěly, pro zpestření nudného života, zaválčit. Do švestek prý budou doma. Mnozí uvěřili a šli s nadšením válčit. Vrátili se (spousta z nich se však už nevrátila nikdy) až za čtyři roky. Další generace, konkrétně ta německá, a ostatní státy ji to kvůli vlastnímu pohodlí dovolily, šla za dvacet let válčit znovu. Tentokrát ale ze zoufalství. Co horšího ji mohlo v bídě po Velké válce ještě čekat? Stačil jeden populista a další zničená generace předčila počtem mrtvých své předchůdce. A tak svého vůdce milovala a věřila mu.


Nepoučitelní


Který věrozvěst a populista překoná svého předchůdce tentokrát? Měla se Evropa po druhé "ještě větší válce než byla ta Velká válka" lépe než před ní? Měla, byť se mnohým klid druhé poloviny minulého století nemusel líbit. Ale to jen proto, že už nebyla generace, která mohla srovnávat válečná utrpení s poválečnou realitou, byť, díky nám samotným (!), často dost těžko zkousnutelnou.


Historie se opakuje


Po sto letech se situace nebezpečně podobá té z počátku minulého století. Na jedné straně "zahálčivá a unuděná" generace, která neví "roupama" co by a na druhé straně zoufalci, kteří se i stébla chytají, zvlášť když se "jejich" populisté, tak krásně poslouchají. Proč nebojovat, když nás čeká sláva nebeská a slasti věčné. Po 2. sv. válce se svět asi dost nepoučil a tak dnešní generace zase obdivují populisty. "Chcete totální válku?" "Ano!"


Co s tím?


Poučit se tam, kde řeší problémy lépe než my. "Vítejte u nás, ale k azylovému řízení musíte přijít evropsky oblečeni, žádné zahalování, žádných deset manželek a dvacet dětí. Nelíbí se vám to? Prosím, respektujeme váš názor, ale od nás i z Evropy musíte odejít. Hned."
Věční rýpalové a kritici "všeho" samozřejmě namítnou: není kam! Omyl, je! Poučme se v Austrálii, a podobně problém s imigranty řešili v minulosti i Američané. Nebylo by snazší než se donekonečna a bez výsledku dohadovat s Řeckem si u něj na sto let pronajat ostrov a tam všechny běžence nechat v klidu vyřídit azylové dokladu nebo je poslat zpět? Zabily by se dvě mouchy jednou ranou. Imigranti i ekonomická situace Řecka. Chce to jen trochu přemýšlet a přidat špetku dobré vůle. Všechno jde, kdy se chce.


Závěr


Nedělám si patent na rozum. Ale když chci kritizovat - to nejde, já jsem proti, to budeme vetovat - musím přijít i s řešením. A nevadí, pokud ho někdo lepší a chytřejší rozcupuje do niti. Jde o to řešení najít a ne zkritizovat a znectít. Nejsem narcis.

Tweet