Synergické okénko

Druhá polovina roku 2017 bude na akciových trzích úplně jiná než ta první. V první (1) jsme byli svědky "chaosu v Bílém domě". Ukazuje se však, že, prezident Trump jen plní sliby dané svým voličům, byť možná trochu, chaoticky. To ale není podstatné. Mění svým chováním a postupem Spojené státy a s nimi i celý svět a světový řád. To bude mít na globální investování zásadní vliv a akciové trhy ho musí vzít na vědomí.

(2) Doma nás ve druhé polovině roku ovlivní doznívající důsledky srpnového rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby. Z rozhodnutí už profituje a bude dál profitovat bankovní a finanční sektor. Odvětví s vysokou zadlužeností ale budou mít naopak problémy. Například telekomunikace a developeři. Sumasumárum však bude mít zvýšení úrokových sazeb pozitivní vliv.

Kruciální význam bude však mít americká politika. Především si musíme uvědomit, že Donald Trump není tvůrcem americké politiky, ale jen jeho důsledkem a postupujících změn (někteří dokonce odvážně říkají, že úpadku, USA), ale jen příznakem, který onen pohyb v USA urychlil. Jinými slovy: jsme svědky konce globálního pořádku, který panoval od konce 2. sv. války a vytváření nového.

Část amerických republikánů Trumpa odepisuje. Považují ho za slabého a trochu "zmateného" prezidenta. Ostatně v tomto hodnocení se shodují paradoxně s Ruskem. Atmosféra v amerických politických kruzích opravdu trochu připomíná politickou občanskou válku. Dokonce už někteří republikáni hledají i nástupce a vidí ho v Trumpově viceprezidentovi Mikemu Pencovi. Jenže Trump je bojovník a jemu  vyčítaný chaos je možná jen záměrný.

Slíbil Američanům tvrdší linii proti imigrantům? Slíbil a koná. Možná chaoticky, ale koná. Slíbil Američanům akci proti pozitivní diskriminaci? Slíbil a opět koná. Podle Američanů i Trumpa zašla "afirmativní akce" příliš daleko a dnes už v USA, ale i jinde ve světě, ohrožuje "bílou většinu".

I když Trumpovo prezidentství vypadá jako jedna velká válka s jeho předchůdcem Barackem Obamou, to má s ohledem na rasovou příslušnost pro řadu jeho voličů docela silný emotivní náboj, je hlavním cílem tohoto boje především získání podpory mezi podnikateli. Rušení regulačních poplatků nebo ekologických závazků, co jiného se může podnikatelům, a samozřejmě i Trumpovi, líbit víc?

Nicméně dopouští se směrem k ekonomice jedné velké chyby. Tou je jeho postoj k zahraniční politice a politika izolacionismu. Ta ho může dohnat. Už teď se směje Čína, usmívá Vladimír Putin a zlobí Německo, potažmo EU. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel si v tomto ohledu nebere servítky: "Agresivně (USA) kombinují zahraniční politiku s americkými ekonomickými zájmy a říkají: chceme vytlačit ruský plyn z evropského trhu, abychom tam mohli prodávat plyn americký. To rozhodně nemůžeme akceptovat.". Zatímco USA mluví o sankcích, nejnověji hrozí Venezuele, Čína nabízí Pás a stezku a místo o sankcích mluví o spolupráci.

A co Česko?

Chceme jen montovat nebo i myslet, ptal se nedávno v deníku Právo předseda klubu poslanců TOP O9? Stát by podle něj a mnohých dalších už neměl jásat, když zahraniční firma postaví na zelené louce halu s výrobní linkou. A už vůbec by jí neměl dávat daňové prázdniny a další benefity, To nevěděla česká pravice dříve, ale až nyní?
 

Tweet