Blog

Demokracie. Co to vlastně je? Deklarovaná vláda lidu? Forma vlády v níž o výkonu státní moci rozhoduje mínění většiny k volbám oprávněných občanů? Uplatňují občané své mínění v demokratickém státě prostřednictvím ústavy? Opravdu to tak všechno je? Mnozí nevěří. Odložme šedivou teorii a věnujme se zelenému stromu života.

DEMOKRACIE, IDEOLOGIE, OLIGARCHOVÉ

Ještě v nedávné minulosti byla demokracie, vědomě i nevědomě, spojována s tou či onou ideologií. Konzervativci vinili/viní z rozpadu tradičních hodnot (co to je?) a tradiční rodiny liberální levici a univerzity. Ve skutečnosti jsou ale politika i akademická komunita/sféra daleko za televizí a částečně i filmem. Televizi či filmu však ovlivňování vyčítat nelze. Jde především o vliv oligarchů na politiku a demokracii. Včetně zastírání kriminálních aktivit. Přesto oligarchy a s nimi všudypřítomnou korupci volí lidé dál. Znamená to, že demokracie už neexistuje?

Svým způsobem ano. A postarala se o svůj úpadek sama. V Česku se po revoluci v roce 1989 nemluvilo o ničem jiném tolik, jako právě o demokracii. Všichni o ní mluvili a nikdo nevěděl co demokracie je. V té době jsem jezdil pracovně do Velké Británie a Nizozemska a stýkal se s Brity a Holanďany. Moc jsem jim nerozuměl, když mně vysvětlovali, že demokracii vnímají jako "nedotknutelnost práv druhého". U nás vládlo a pořád převládá "co není zakázáno je dovoleno". To se později přetavilo, zatím jen v případě nedotknutelných, ve všechno je dovoleno.

CVYNICKÝ POHLED JE IN

Od té doby jsme se změnili. Hodně. My i oni. Intriky a špinavosti vykreslované ještě před pár lety v televizních seriálech a některých filmech (viz americké seriály Waystar Royco, House of Cards, Homelad streamovací televize Netfix, ale i neamerické, viz norský seriál Okupace nebo dánský Vláda) se nám zdály být nevěrohodné. Přitažené za vlasy. A dnes? Kyvadlo se přehouplo na druhou stranu. Cynický pohled je IN. Posouvají se i hranice morálky.

V osmdesátých letech musel z demokratických prezidentských primárek odstoupit v tu dobu vedoucí Gary Hart, když se provalila jeho mimomanželská aféra. Bill Clinton byl v polovině devadesátých let tlačen do impeachmentu už ne kvůli podobné aféře s Monikou Lewinskou, ale za lhaní o aféře. Samotný incident už nebyl důležitý. Jak by asi dnes dopadla dvojice Adolf Hitler - Eva Braunová?

POKŘIVENÁ PROGNOSTIKA ANEB DEMOKRACIE V POSTIDEOLOGICKÉ DOBĚ

Měnící se postoje k demokracii se posouvají dál a dál. Nás zajímá investování. Jak to funguje tam? V reálném světě jsou hybateli příštích událostí, včetně úspěšné kariéry televizní seriály, film, potažmo mediální domy. Ve světě financí jsou hybateli analytici, potažmo centrální banky. Jim ostatně věnujeme dlouhodobě s ohledem na naše zaměření samozřejmě větší pozornost než televizním seriálům. Vliv však mají stejný.

V případě akciových společností už investory nelákají firemní výsledky. Důležitější je porovnávání výsledků s "kvalifikovanými" odhady renomovaných analytiků, bank a finančních domů. A v tom je zakopaný peněz. I když je firemní výsledek výtečný, ale (!) nižší než prognózovali analytici je hodnocen jako špatný. A samozřejmě se ono "netrefení se do odhadu analytiků" zobrazuje v ceně akcií příslušné emise.

Nebo jinak. Akciové společnosti jsou cenou svých akcií trestány za chyby analytiků. Tedy těch, kteří, na rozdíl od akciových společností, sami nic netvořili - kromě právě oněch chyb. Podobné to je i se státními institucemi a a většinou státních úředníků. Viz český "covidový" chaos. Počítejme s tím.
 

Tweet