S novým rokem se obvykle pronášejí "moudré" a často zbytečně patetické projevy. Hovoří se o nadčasových výzvách a mluvit a poslouchat se chce kdekdo. Raději si však
sundejme růžové brýle. Akciový závěr roku 2018 přinesl investorům hodně studenou sprchu a rok 2019 bude plný změn. Vynechejme oslavné řeči a
vrhněme se přímo "
z mosta do prosta"!
Prostě to zařídíme. Přitažlivý slogan, ale
prázdná a
laciná slova. Připravujeme se na minulé války, vychováváme děti pro práci v minulém a možná i předminulém století. Jediným, ovšem jen zdánlivým pojítkem s 21. stoletím je výstavba jaderných bloků. V době kdy neumíme ani opravit silnici nemají jaderné bloky s pokrokem nic společného. Jsou jen hrou na pokrok.
Naše životy ovládá víra a s ní spojení
šamani. Žádné racio.
Žijeme v minulosti. Považujeme se za průmyslovou zemi. ale ... Svět přechází od benzínu a nafty na elektromobily. Jejich výroba, provoz i servis jsou mnohem jednodušší. A ekologické. A co my? Voláme po návratu výchovy dětí pro práci v manufakturách. Více dětí do učňovského školství! Věříme, že se svět vrátí do 20. či dokonce 19. století. K páře, ke koňské síle... a k učňákům!
21. století ale potřebuje jiné lidi. Lidi
s investorským chápáním.
Budoucnost.
Nikoho nezajímá. Politici myslí, pokud vůbec myslí, jen ve čtyřletém volebním horizontu a národu stačí chléb a hry. Koho máme volit,
nikdo rozumný tady není, stěžují si voliči.
Není? Není!
Jenže
porozhlédli jsme se pořádně
po někom? Pořád jsou nám nabízeny stejné tváře a s nimi samozřejmě i pořád stejné myšlenky a argumenty. Zlaté české ručičky a Česko coby tvůrčí dílna Evropy? Kdepak, taková byla minulá století.
Naše budoucnost je nyní, bohužel,
postavena jen na víře, přáních,
snech - a
slovech. Bude líp! Fajn, ale kdo to ono "líp" vymyslí a jací lidé ho zrealizují?
Politici horují pro jadernou energetiku a hned
se tak
cítí hybateli pokroku. Proč ale nikomu nedochází, že se do grandiózního projektu má pustit stát, který nezvládne opravit jedinou klíčovou dálnici v zemi nebo postavit pár kvalitních kilometrů nové?
Dostavba jaderných bloků je pro naše politiky posledním
mostem do budoucnosti, který jsou ještě sto, byť chybně, pochopit.
Není to ale
most do budoucnosti,
je to jen sen daleko za rok 2030, který málokdo z dnes rozhodujících politiků aktivně dožije. Proč by tedy neslibovali zářné zítřky? Koneckonců
mnozí z nich se u mistrů zářných zítřků učili.
Jaderné bloky nemají nic společného s reálnou energetikou. Jejich výstavba je
jen dalším sloganem v řadě jiných, jehož jediným cílem je vzbudit v národu pocit dávné technické vzdělanosti a umu. Tvoří onen pověstný oslí můstek spojující současnost, kdy neumíme pořádně opravit ani mosty postavené v oné dávné a slavné minulosti, se zářivou budoucností.
A propo
energetika, potažmo
národní hodnoty a
národní hrdost, potažmo
technická vyspělost. Těsně před vánocemi varoval NÚKIB před "špionážními" technologiemi čínské společnosti
Huawei. Ano, dotklo se to možná konkurenčního boje, ale...
Český premiér poklábosí u piva s čínským velvyslancem a mlčí, byť jindy živě komentuje výstavbu kdejaké
psí boudy. Ozve se však čínský velvyslanec. "
Čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí, a bude účinně chránit legitimní práva a zájmy čínských firem."
A co na to český premiér?
"Čínský velvyslanec komentoval neobvykle a veřejně schůzku, o kterou urgentně žádal, a kde velice nestandardním způsobem vyjádřil stanovisko čínské strany". Možná stačilo prosté a jasné "
Provedu,
pane velvyslanče!"
Doufejme, že rozhovory o budoucnosti českých jaderných bloků, potažmo o české jaderné energetice a ČEZ probíhají aspoň formálně čistěji a hlavně méně naivně než hospodské tlachání o mobilech čínské společnosti Huawei.
Hlavní aktéři ve věci dalšího osudu
ČEZ jsou dva.
První skupině stačí
najít v ČEZ slepici snášející jí a jejím nejbližším "dědičně"
zlatá vejce. Co bude, bude,
těrazky som majorom.
Druhá skupina je náročnější. Dobře ví, že ČEZ sám výstavbu nezvládne a že bez státu to nepůjde. Přesto nejdříve přesune výstavbu na ČEZ. Zabije
dvě mouchy jednou ranou.
Zbaví se otravných
drobných investorů a získá si u voličů před eurovolbami
potřebné body.
Později udělá sebekritiku. Vlastně ne. Už nežijeme v socialismu.
Stačí hodit všechno na neschopnou část
koalice. Další scénář pak již bude kopírovat postup první skupiny. Jen touha po "dědičných" ziscích a moci bude intenzivnější.
Kdo by se rád dělil, že?
Rok 2019 by měl být rokem oslav konce studené války. V době, kdy se nasazuje na začátek nové studené války? Bude?
Bude rok 2019 rokem oslav studené války?
Británie se svírá
v politických křečích kolem
brexitu.
EU si začíná, viz aktuální pochybnosti o předsednictví Rumunska od nového roku, uvědomovat, že její
rozšíření bylo unáhlené a předčasné. Víra se minula s raciem.
O dění za Atlantikem škoda psát. "
Měl jsem co do činění s člověkem, který je nestálý, nerad čte - natož nějaké reporty - a často se rozhoduje pouze na základě úvahy typu já tomu prostě věřím". Tak o svém šéfovi shrnul své zkušenosti bývalý ministr zahraničí USA
Rex Tillerson.
Teď
je na čase,
aby Evropa vzala svůj vlastní
osud do svých
vlastních rukou. Využije k tomu jarní volby do EP? A jaká Evropa? S námi? Bez nás? Odejdeme dobrovolně czexitem nebo budeme vyhozeni? Nebo zůstaneme?
Rok 2019 nebude rokem oslav, ale spíš
rokem obav. Co bude dál se Západem? Co bude s námi? Zamíříme znovu na Východ?
Asie si už brousí zuby!
Zkrácený první akciový týden roku 2019 na ve vzduchu visící otázky ještě odpověď nemá. Ať už ale tak či tak,
investoři si určitě poradí. A pokud jim česká vládnoucí garnitura nezavře burzovní bránu
poradí si s novou situací
i tuzemský akciový trh. Budeme však muset více přemýšlet.
Jen se vézt stačit nebude. Tak hodně zdaru. Šťastný a úspěšný rok 2019!