Přihlášení
Maďarské parlamentní volby v neděli 12. dubna budou v mediálních titulcích podány hlavně jako „bitva o demokracii v EU“. Pro nás investory ale představují něco jiného. Test, jak moc ještě střední Evropa drží pohromadě jako investiční region a jak rychle se umí měnit očekávání, aniž by se změnila čísla v účetních výkazech.
Trhy včera znovu předvedly, jak rychle dokážou přehánět. Středeční průlom neviditelné akciové bariéry vyvolal euforii. Ta ale stojí na velmi vratkých základech. Skutečnou jistotu dnes nepřinášejí emoce, ale dividendy. Jediný stabilní výnos, který nepodléhá náladám.
Na akciových trzích se už dávno neobchodují jen akcie. Obchoduje se burzovní počasí. Každé ráno se objeví nová „předpověď“. Zpráva, varování, ultimátum. Ne proto, aby popsala realitu, ale aby vytvořila atmosféru.
Duben přichází v době, kdy se globální politika chová spíš jako nezodpovědný hráč než jako správce stability. Státní „insider trading“, geopolitické výpady a permanentní chaos v komunikaci světových lídrů. To všechno trhy unavilo víc než jakýkoli makroekonomický ukazatel. A investoři to dávají najevo. Přestávají věřit slovům a vracejí se k číslům.
Včerejší trhy vypadaly, jako by si svět z investorů udělal aprílový žert. Nejdřív uklidňující řeči o Blízkém východě, které zvedly náladu a indexy, a pak – bez varování – studená sprcha. Jako když vám někdo nejdřív nabídne kávu a hned nato vám ji vylije do klína. Řeči o odchodu USA z NATO. Jeden den naděje, druhý den geopolitická kocovina. To je špatná zpráva. Ale něco je tentokrát jiné. Investoři se neurazili, nezačali panikařit. Oni se… nudili. Mají už všeho plné zuby.
Někdy se zdá, že trhy jsou jako dlouhý tunel. Šum, tma, ozvěna vlastních obav. Jenže kdo se zastaví, ten nic neuvidí! Kdo jde dál, začne rozeznávat obrysy. A kdo se dívá pozorně, všimne si, že některé sektory už dávno nesedí ve tmě. Banky mezi nimi svítí nejjasněji. Proto je dnešní glosa o bankách.
Král je nahý. A trhy to vědí. Série „posledních varování“ se sice pravidelně objevuje v titulcích, ale investoři už dávno pochopili jejich skutečnou váhu. Reakce kapitálu je v tomto směru neúprosná: pokud se po výhrůžce nic nestane, trh ji přestane oceňovat. To budiž krédem pro dnešní dny.
Státy vstupují do hry jako insideři a český investor často neví, čeho se chytit. Důvěra v kapitálové trhy slábne. Přesto existují pevné body, které investorům nikdo nevezme. O nich je dnešní glosa.
Insider trading vstupuje do nové fáze. Dříve se „hlídali“ investoři — jednotlivci, skupiny, firmy. Dnes se insidery stávají celé státy. Pátky bývají obzvlášť výživné. Vládní garnitury vypustí várku kurzotvorných zpráv, ultimát a varování podepřených vojenskou silou. Kurzy padají. V pondělí je zase stáhnou. Kurzy rostou. Trhy pulzují. A aby tyto hry fungovaly, nestačí už manažeři či úředníci. Do arény vstupují lidé z nejvyšších politických pater. Ne s odborností. S chamtivostí. S mamonem.
Insider trading označuje obchodování s akciemi osobami, které mají přístup k neveřejným, kurzotvorným informacím. Obvykle jde o ředitele, vyšší manažery nebo akcionáře s podílem alespoň 10 %. Ale co když se k takovým informacím dostávají lidé z ještě vyšších pater?
Globální akciové trhy se v posledních měsících chovají zvláštně. Ne že by investoři ztratili nervy. Spíš jako by jim někdo neustále podsouval, že je lepší stát opodál. A přitom to není válka na Ukrajině, co by dnes určovalo náladu. Té už trhy, jakkoli to zní cynicky, už přivykly. Započítávají ji do rovnic, stejně jako dříve pandemii nebo ropné šoky. To, co dnes investování skutečně dusí, přichází z úplně jiného směru. Z americké administrativy.
O víkendu jsme po čase obrátili pozornost zpět k domácímu akciovému trhu. V úterní glose v tom pokračujeme. Zaměřujeme se na zkušenosti z investování na pražské burze – na to, jak se jednotlivé tituly chovají, jak spolu souvisejí a co z toho plyne pro investora.
Tentokrát však nejde o politické komentáře, ale o čistou a vypreparovanou ekonomickou realitu. Region, který je klíčovým uzlem energetických a logistických toků, dokáže během několika hodin změnit tržní sentiment. A protože trhy už týdny balancují mezi očekáváním měnového uvolnění a obavou z jeho odkladu, jakýkoli výkyv v oblasti okamžitě mění rovnováhu. Řeč je především o Hormuzském průlivu a jednotlivých sektorech.
Český akciový trh vstupuje do dividendové sezóny tradičně s očekáváním, které by se dalo krájet. Pražská burza je v evropském kontextu unikát. Stojí na několika málo titulech, jejichž dividendová politika je pro investory důležitější než jakýkoli příběh o růstu. Letošní sezóna má však zvláštní příchuť. Nejde jen o výsledky firem, ale o to, jak moc - nebo spíš jak málo - jim stát pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém se dá dlouhodobě plánovat a dělat správná investiční rozhodnutí.
Nečíst. Možná to nezní úplně korektně, ale právě tato odpověď nejlépe vystihuje současné dění na akciových trzích. Ty jsou dnes ovlivňovány tolika protichůdnými silami, že signály technické analýzy přestávají dávat reálný smysl. Nepředvídatelná geopolitika a cílený finanční marketing popírají význam technických signálů tak, jak jsme jej znali z minulosti. Přesto současný vývoj akciového trhu jeden důležitý signál vysílá. Návrat ke kořenům akciového investování. K financování náročných projektů. Ke generování peněz penězi. K dividendám.
Zatím jsme pozornost věnovali hlavně politickým vlivům, které stojí za současnou globální korekcí. Ale není to tak dávno, co jsme sledovali prudký intradenní propad Monety. „Někomu ruply nervy,“ znělo rychlé vysvětlení. Jenže je to opravdu tak prosté? Shortování samo o sobě tlačí cenu dolů. Stop‑lossy dokážou pád ještě urychlit. Není všechno zlato, co se třpytí - a u akcií to platí dvojnásob.
Akciové trhy procházejí hlubokou a razantní korekcí. Stejně jako žádný strom neroste do nebe, ani žádná propast není bezedná. Jsme ve fázi hledání dna. Každá výrazná korekce má svou příčinu – a právě z ní lze vyčíst i budoucí vývoj. To je první důvod k mírnému optimismu. Hlavní příčinou současného otřesu je kolaps donedávna pevného světového hospodářského řádu. Ten se pod tlakem velmocenských ambicí rozpadá a není síly, která by proces zastavila. Přesto jsme na tom dnes lépe než před rokem.
Žijeme v době, ve které se názor stal měnou. Ne argument, ne zkušenost, ne odbornost. Názor. Čím ostřejší, tím hodnotnější. Čím sebevědomější, tím sdílenější. A čím méně podložený fakty, tím paradoxně virálnější. Člověk se v dnešním světě ocitá v pasti. Požadavek "vyváženosti" se často interpretuje jako povinnost dát prostor všemu. Pět minut Židé, pět minut Hitler. Pět minut věda, pět minut konspirace. Pět minut fakta, pět minut emoce.
Světový hospodářský řád se otřásá v samotných základech. Ropa znovu atakuje hranici 100 dolarů a světové trhy se probouzejí do dalšího dne nervozity. Americké indexy včera večer pokračovaly ve výprodejích a dnešní asijské obchodování jen potvrdilo, že investoři vstupují do pátku s těžkou hlavou. V takových chvílích se ukazuje, jak zásadní je rozdíl mezi reakcí a hodnocením situace na trzích.
Trhy se třesou, ale ne proto, že by se změnily jejich základy. Třesou se lidé. Politici. Investor stojí na rozcestí: utéct, zůstat, nebo bojovat se svými emocemi? Právě teď je nejdůležitější trpělivost.
Opravdu je velmi obtížné předvídat, co se na geopolitické scéně a tím spíš na akciových trzích stane v nejbližších hodinách, dnech, týdnech či měsících. Ale i NEPŘEDVÍDATELNOST má svou logiku a zákonitosti. A ty se předvídat dají. Docela dobře.
V dnešní glose navazujeme na víkendovou glosu a myšlenky Janise Varufakise. Trhy jsou extrémně sentiment‑driven. Stačí se podívat na aktuální výkyvy bankovních titulů nebo technologických gigantů. Fundamenty se mění pomalu, ale ceny okamžitě reagují na náladu, očekávání, strach a euforii. Varufakisova teze o "feudalismu finančních toků", ve které moc mají ti, kdo kontrolují platformy a data se dnes zhmotňuje v každodenním akciovém investování. Obchodování. Nový hospodářský řád rodí/vytvářejí geopolitika, AI, změny role centrálních bank, fragmentace světového obchodu. To vše posiluje roli emocí a narativů.
Není možná výstižnější titulek glosy, která popisuje současnou globální geopolitickou situaci a která se současně výrazně propisuje do dění na akciových trzích. Správné odpovědi a řešení neznáme. Nezbývá než hledat jehlu v kupce sena. Je to Sysifova práce s nejasným výsledkem. Jedním takovým Sysifem onoho hledání je i ekonom a bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis. Covidová krize ho přesvědčila. Kapitalismus už nedokáže plně postihnout ústřední rysy politicko-ekonomického systému, ve kterém žijeme. Do centra ekonomického života se navrací lenní systém a dobývání renty jako nástroj akumulace kapitálu. Tentokrát v digitální podobě.
Tak nějak vypadá současná celosvětová geopolitická situace. Samozřejmě se promítá i na akciové trhy a ty pak vypadají podle ní. Razantní poklesy provází rozháraný a rozevlátý vývoj bez jasného směru a výhledu. Chybí dokonce i do nejbližšího časového období. Dní a týdnů. Z takové situace těží ti nejsilnější ze silných.
Když se v pondělí Moneta propadla do nečekaných a i přes probíhající korekci nevídaných hlubin, ozvalo se v investorské komunitě hlasité volání. "Manipulace!! Někdo s tím musel škubnout!“ A pak přišlo "oficiální" vysvětlení. Některým investorům "ruply nervy". Krásná formulace a v podstatě i příhodné přirovnání. Jako by nervy byly struny na houslích, které občas prasknou, když se hraje příliš vysoko. A vysoko se v poslední době hrálo!
Tento týden pokračujeme v hodnocení aktuálního dění na globálních a konkrétně českém akciovém trhu. Dnes se věnujeme Komerční bance. V současné fázi cyklu je jednou z nejstabilnějších a nejčitelnějších českých bankovních emisí, s kombinací vysoké dividendy, solidní kapitálové pozice a relativně umírněného výhledu.
Český akciový trh bude krátkodobě balancovat mezi dvěma silami: globální geopolitickou nervozitou, která zvyšuje volatilitu a relativně stabilním domácím makrem, které zatím drží fundamenty dohromady v celkem solidním stavu. Nejbližší týdny tak pravděpodobně přinesou spíše kolísání než jednoznačný trend. V centru pozornosti budou dividendy. Viz dnešní vizuál. Šance, stabilizace, kotvy.
Představme si svět, ve kterém vládne umělá inteligence. Pracují v něm a řídí ho roboti a umělá inteligence. Zaměstnanci vymizeli. Lidé nemají práci. AI nikoho nepotřebuje. Vystačí si sama. Státy nemají ve státních kasách peníze. Není nikdo, kdo by platil daně a státní rozpočty naplnil. Není na důchody ani na sociální péči a pomoc potřebným. Peníze potečou tam, kam ukáže AI a - možná, ale kdoví - jen několika vyvoleným. Svět podceňuje rizika související s AI. Tak či tak kapitálové trhy jsou už ve střehu! V dnešní glose se vracíme k tématu, které naše čtenáře v pátek zaujalo.
Ve čtvrteční glose jsme věnovali pozornost ČNB a úrokovým sazbám. Dnes obrátíme pozornost trochu jinam. Investoři již delší dobu řeší pokles bank, stagnaci indexů a jsou unaveni z vysokých sazeb. Přesto trpělivě sledují firemní kvartální výsledky a výhledy centrálních bank. Mezitím se však ale tiše formuje strukturální změna. Může být brzy silnější než jakýkoli cyklus. Té se chceme v páteční předvíkendové glose věnovat. Nejde jen o trápení z aktuálního vývoje bank.
Ve středeční glose jsme odpovídali na otázku proč banky na tuzemském akciovém trhu zaostávají. Zmínili jsme pět konkrétních příčin. První z nich jsou vysoké úrokové sazby. Zároveň jsme upozornili na dvousečný efekt úroků. Bankám zvyšují úrokové výnosy, ale současně i riziko nesplácení úvěrů a snižují tak valuace finančního sektoru včetně bank. Investoři se obávají, že s poklesem úroků se ziskovost bank bude "normalizovat" a to omezí jejich růstový příběh. V dnešní glose se proto zabýváme úroky a roli ČNB.
Banky na českém akciovém trhu nejsou špatné. Jejich výsledky jsou silné, dividendy vysoké a kapitálová pozice robustní. Problém je v tom, že trh nečeká růst, ale dividendy a proto ceny jejich akcií stagnují a občas i dramaticky klesají. Investoři preferují sektory s dynamikou. Banky jsou vnímány sice jako stabilní, ale málo růstové tituly. Více v dnešní glose.
Ziskovost klíčových firem na pražské burze zůstává solidní. Tempo růstu se však zpomaluje. Banky váhají. Energetika čelí regulatorním tlakům a v případě ČEZ se opět vrací téma znárodnění. Valuace se posouvají do pásma vyšší citlivosti. I drobné zhoršení výhledu může znamenat nepřiměřenou reakci trhu. O geopolitice nemluvě. Akciové trhy se přitom pohybují poblíž historických maxim. Ne díky dynamickému růstu, ale kombinací setrvačnosti, defenzivních sektorů a - zatím - i absenci výrazných negativních šoků. Stabilita a důvěra se stávají vzácnými statky.
Český akciový trh se pohybuje v prostředí, které na první pohled působí stabilně Při bližším pohledu ale ztrácí ostrost. Index PX se drží poblíž historických maxim a působí dojmem kompaktního trhu. Ale současná úroveň není výsledkem dynamického růstu. Je kombinací setrvačnosti, defenzivních sektorů a absence výrazných negativních šoků. Globální akciové trhy se pohybují na historických maximech. Navzdory geopolitice. Navzdory přepisování globálních pravidel. Současný vývoj vytváří prostředí, ve kterém se stabilita a důvěra stávají vzácnými statky.
Dnešní glosu začneme novinkou. Máme nový blog "Realita a my". S nadhledem v něm sledujeme a hodnotíme situaci, která se právě odehrává v globálním měřítku na akciových trzích. Pohybují se na historických maximech. Navzdory geopolitice. Navzdory rostoucím clům. Navzdory přepisování globálních pravidel. Navzdory napětí mezi velmocemi, navzdory proměně globálních obchodních vztahů i tlaku na technologickou soběstačnost. To všechno vytváří prostředí, ve kterém se stabilita stává vzácným statkem.
Pražská burza je jako kamarád, který nám jednou řekne „všechno roste“ a podruhé jen pokrčí rameny: „dnes to není úplně ono“. Od Šumavy po Beskydy investoři v posledních měsících slyšeli spíše tu první větu. Index PX v roce 2025 prolétl na historická maxima a koncem roku atakoval úroveň 2600 bodů. Výkon, kterým by se leckteré evropské trhy mohly inspirovat. Rostly banky, pojišťovna VIG i další silné tituly. Sentiment byl dlouho jednoznačně pozitivní.
Minulý týden jsme v našich glosách psali o druhé vlně investiční revoluce. O trendech a investičních vlnách. Prozíraví investoři však nikdy nezahazují osvědčené nástroje. Řeč je o OBJEMECH. Ty vydávají spolehlivé signály na každém trhu – ať mluvíme o korunách, eurech, dolarech, kusech, litrech nebo jiných jednotkách. Když obchodované objemy rostou, znamená to zájem o komodity, výrobky či služby. A když je zájem, není ani při poklesu ceny důvod k panice.
Domácí akciový trh celý týden oslaboval a v pátek propad vyvrcholil. Největší tlak přicházel z finančního sektoru a stáhl s sebou celý trh. Investoři propadli panice. Na místě však není panika, ale klid a rozvaha. Evropské trhy zasáhla výrazně zhoršená nálada – bez jednoznačně identifikovatelného konkrétního důvodu – vůči finančním titulům. Páteční propad lze vnímat jako reakci akciových trhů na překotné změny, které se týkají globálního hospodářského prostředí. Všechno se mění. Důležitou roli v tomto procesu sehrávají donedávna méně viditelné nové obchodní algoritmy. Řídí nákupy a prodeje především podle TRENDŮ a INVESTIČNÍCH VLN. Ostatní faktory mohou ustupovat do pozadí. To se v pátek pravděpodobně odehrálo.
Pražská burza dnes výrazně oslabila. Největší tlak přišel z finančního sektoru – banky i VIG zamířily razantně dolů a stáhly s sebou celý index PX. Na první pohled to může působit jako lokální problém, ale skutečná příčina leží jinde. Evropské trhy zasáhla zhoršená nálada vůči finančním titulům. Investoři se po sérii smíšených makrodat a opatrných komentářích centrálních bank stáhli z rizikovějších pozic. Proč?
Celý tento týden věnujeme pozornost "druhé investiční revoluci", jak jsme toto zhruba rok v "ostré" fázi trvající období nazvali. Je reakcí kapitálových, potažmo akciových trhů na překotné změny, které se týkají celosvětového hospodářského řádu a fungoval od konce druhé světové války. Dnes se všechno mění. Mění se i akciové trhy a na změny musí samozřejmě reagovat i drobní investoři. Už víme, že důležitou roli v procesu změn hrají CTA fondy (Commodity Trading Advisor fond). Spoléhají se především na nové a donedávna neznámé obchodní algoritmy. Nakupují nebo prodávají podle toho, jestli jsou trhy na růstové nebo klesající trajektorii. Podle TRENDŮ. Nic jiného je v podstatě nezajímá.
Akciová forma podnikání je známá už několik století. K první "investiční revoluci" však došlo až v polovině minulého století. Poté, co se v jeho 70. a 80. letech rozvinuly počítače. Byla to zlatá éra technické analýzy, ke které se připojila i rozvinutá fundamentální analýza. Začal převládat pocit, že "na věčné časy". Teď nás však zaskočila druhá "investiční revoluce". Staví na donedávna nepředstavitelné rychlosti elektronické komunikace a přenášení dat včetně obchodování s cennými papíry. Jejím základem jsou TRENDY posilované donedávna nepředstavitelnými finančními prostředky, které generují mohutné INVESTIČNÍ VLNY. Motor druhé investiční revoluce. Dříve nemyslitelné, dnes realita.
Když donedávna technické indikátory signalizovaly nákup, začalo být skoro lepší prodávat a když velely prodávat, tak nakupovat. Technické indikátory, makra, inflace, úroky, firemní výsledky se pomalu stávají minulostí. Tento týden jsme slíbili obrátit pozornost k realitě. Tou už však nejsou, jak jsme byli v minulosti zvyklí klasické investiční nástroje. Starý světový hospodářský řád se hroutí a kapitálové, potažmo akciové trhy rychleji a rychleji reflektují nové geopolitické přeskupování. Vrch nabývají automatizované fondy (CTA fondy) a ty se spoléhají jen a jen na TRENDY. Co my s tím?
Minulý týden jsme věnovali pozornost poetice akciového investování. Houpání bójek konkrétních titulů na hladině a vlnách oceánu. Tento týden budeme věnovat "technické realitě". Poetické glosy se "rýmují" s technickou realitou. Víc než si myslíme. "Zlidšťují" a přibližují "suchou" realitu. Dodávají investování rytmus a emoce. A právě ony jsou tím faktorem, který dává aktuální investiční situaci snadno zapamatovatelný obsah a obraz. Nebo jinak. Vrcholu bylo dosaženo, ale sezóna odměn teprve začíná. Jak se v takovém prostředí - dividendově a současně také spekulativně - správně orientovat a rozhodovat?
Po čtyřech letech opět vzplál v Itálii oheň zimní olympiády. A s ním nejen boje o sportovní vítězství, ale také pocit sounáležitosti. Plamen, který nevyrůstá z ohně krvelačného ničivého soupeření, ale ze zdravé soutěživosti. Japonské svíčky akciových grafů místo jisker, volatilita místo větru. Na první pohled jsou to možná pouze symboly. Ale právě symboly mají sílu spojovat. Prostředí, které se nám tak rychle mění pod rukama a lidé, kteří se tak rychle a často míjejí. Sport a trh. Emoce a čísla. Naděje a realita. Olympijské kruhy připomínají, že i trh má své disciplíny. Sjezdové propady, vytrvalostní růsty a biatlonové kombinace vytrvalosti a přesnosti. A především investiční krasobruslení, ve kterém rozhoduje nejen vnější dojem, ale také rytmus, přesnost, profesionalita a elegance portfolia.
Akciový trh jsme tento týden pojali jako oceán. U tohoto pojetí zůstaneme i dnes. V oceánu očekávání, korekcí a nálad se některé tituly nestávají loděmi, ale bójemi. Neurčují směr, jen ukazují, kde se trh, ta která bóje, právě nachází. Doosan, CSG, Kofola, Photon Energy. Každý titul je jiný, každý titul je jinde. Někdy nepluje, jen se houpá na hladině. Přesto jsou však všechny tituly pořád v pohybu. Ke správnému pochopení takového vnímání trhů nejlépe slouží vizuály.
VIG je tichou sílou, která roste v pozadí. Poctivý a konzervativní růst. Stabilní dividendová tradice. A hlavně. VIG je často trochu přehlížený titul ale právě to z něj dělá "tichého dirigenta" trhu. Když se VIG pohne, investoři to nejdřív nevnímají, ale o to silnější bývá efekt.
Ve víkendové glose jsme se ohlédli za akciovým lednem. Teď je vhodný čas podívat se do budoucna. Jaký bude únor? Přinese na pražskou burzu s velmi vysokou pravděpodobností střídmější tempo než leden. Ale ne stagnaci. Trh vstupuje do výsledkové sezóny s pozitivním sentimentem. Přesto, že se růst na konci ledna v podstatě zastavil. Stále však vykazuje pozitivní výkonnost. Navzdory korekci v posledních dnech. Klíčové tituly ČEZ, banky a VIG se obchodovaly/obchodují bez výrazných výkyvů a spíše v úzkém pásmu. To sice naznačuje přešlapování na místě, ale především vyčkávání před oznamováním firemních výsledků.
Akciové trhy začaly rok 2026 opatrně a bez velkých gest. Pražská burza držela pevnou linii a potvrdila svou roli relativně stabilního přístavu. Leden nebyl, navzdory CSG, o příbězích, ale o nadechnutí před tím, co přijde dál. Byl dynamický, ale ne dramatický. Pražská burza si udržela relativně stabilní výkonnost bez výrazných výkyvů, zatímco globální trhy vstoupily do nového roku spíš smíšeně a nabídly investorům pestrý obraz. Od mírných růstů v USA přes uklidnění v Evropě až po slabší výkonnost některých asijských (a rozvíjejících) se trhů.
Domácí akciový trh je aktuálně nestabilní a nejistý. I v lednu na něm sice převažoval růst, ale podíváme-li se hlouběji, je to vývoj, podobně jako loni, velmi specifický. Titul od titulu. Jako příklad lze uvést hned nováčka trhu, včera jsme mu věnovali celou glosu, zbrojaře Michala Strnada CSG. Cena se propadla o 4%. Ostatně i proto jsme ve čtvrtek doporučovali určitý odstup při prvních hodnoceních tohoto titulu. Vývoj trhu bude do prvních dividend podobný, jako ten dosavadní lednový.
Pražská burza má nového sólokapra. Je jím emise CSG Michala Strnada. Vstoupila na trh s mimořádnou razancí a okamžitě přitáhla pozornost investorů i médií. Příběh firmy, která se během několika let vypracovala mezi největší evropské hráče v obranném průmyslu, je bezpochyby silný. Právě proto je ale dobré zachovat si k ní i určitý odstup. Už proto, že technické parametry zatím kvůli nedostatku dat chybí a musíme si na ně teprve počkat. To je ostatně také jeden z důvodů, proč jsme titul zatím nezařadili do naší pravidelné nabídky. Kladů je kolem CSG mnoho. Možná až příliš, než aby investor nepřemýšlel i o druhé straně mince.
Poslední vnitropolitické události nutí investory zamyslet se nad investováním v Česku hlouběji. Z vnějšího pohledu dnes Česká republika působí na investory jako země makroekonomicky stabilní, ale se zhoršující se politickou kulturou. Takový pohled samozřejmě zvyšuje, pokud se týká dlouhodobé předvídatelnosti, investorskou nejistotu. Krátkodobě to trhům nevadí, ale zahraniční kapitál nové signály pečlivě sleduje. Jak dnes tedy Česko vidí zahraniční investoři?
Graf dne
DOWEstoR| Pořadí | Název akcie |
| 1 | Komerční banka |
| 2 | Moneta |
| 3 | Philip Morris |
| 4 | ČEZ |
| 5 | Erste Bank |
| 6 | VIG |
| 7 | Colt |
Info DOWER - D 
| DOWEstoR! Po více než dva a půl roce jsme v září 2021 ukončili stejnojmennou aplikaci. V nových podmínkách se přežila. Od září 2021 nabízíme novou anketu DOWEstoR. |
Kalendář| duben 2026 | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | |||||
7 | 9 | 10 | 11 | 12 | ||
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 23 | 25 | 26 | ||
27 | 28 | 29 | 30 | |||
| květen 2026 | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
Anketa