Bankám se v Evropě 
nedaří a 
připravují se na zlé časy.  Vyplývá to z vyjádření vedoucích pracovníků tří největších evropských  bank. Banco Santander se poprvé za 163letou historii dostala do ztráty.  Trochu lépe je na tom Deutsche Bank (DB). Ale i tak správa jejich  aktiv a retailové bankovnictví vykázaly nižší výnosy. Obchodníci v  Barclays si sice užívali vydařeného čtvrtletí, ale ředitel banky  varoval, podobně jako ředitel DB, že zisky ve druhé polovině roku  nejspíš klesnou. 
V Česku se ke klesajícím tuzemským 
bankám přidal ČEZ. Kterým emisím máme věřit? 
Avast sám všechno nevytrhne!
Je čas 
sledovat ekonomicko-politické trendy. Ty, bohužel, 
nejsou pro Evropu, potažmo tedy ani pro Česko 
zrovna moc příznivé. V technologické válce USA s Čínou 
Evropa prohrává. Nemá čím konkurovat. Všechno zlé však bývá k něčemu dobré. Ovšem jen tehdy, dokáže-li Evropa včas zareagovat!
Pokud Evropané včas nezareagují bude zle. 
Budou brzy 
vystaveni vydírání, protože 
kdo ovládne nové technologie bude mít moc a 
ovládne jiné.  Přiznejme si, že Evropa, potažmo EU za technologickými giganty USA a  Čínou hodně pokulhává. Pokud například EU omezí Huaweii přístup na svůj  trh s mobilními technologiemi sítí 5G, tak Čína omezí přístup na svůj  trh Nokii a Ericssonu. Jedinými (a menšími) evropskými firmami mezi  pěticí předních velkých světových lídrů ve vývoji a výrobě sítí 5G. Čína  se změnila z odběratele na vývozce moderních technologií. 
Evropa si toho 
zatím ani moc nevšimla a 
není proto ani 
schopna adekvátně reagovat. Končí doba, která byla dobou evropských vynálezů jako byly parní stroj nebo spalovací motor. Dobou Evropy.
Evropa výrazně zaostává ve výrobě polovodičů. Ty jsou ale 
klíčovými součástmi čipů,  na kterých zase staví elektronika a umělá inteligence. Za Evropu v této  oblasti "kope" jen holandská firma ASMI. Čipy, kvantové počítače nebo  umělá inteligence jsou přitom obory, ve kterých hraje klíčovou roli  velikost trhu. Žádné malé Česko, ale silné Česko v silné a integrované  Evropě. A i tak bude EU ve světě ještě malá. 
Žádný členský stát unie není schopen zvládnout některou z nových technologií sám.  I ekonomicky sjednocená Evropa bude ve světě pořád jen tou nejmenší  smysluplnou ekonomickou jednotkou. Místo vážného zamyšlení se 
Česko pořád 
chlubí výstavbou technologií minulého století a  používá argumenty 20tého a v některých případech dokonce i 19tého  století, viz například "investice" do jádra v ČEZ, automobilek, atp.
Český problém, ať se posuneme z Evropy domů, tkví navíc i v tom, že  
patříme mezi země s největším podílem čínských výrobků  v zatím  nejmodernější mobilní síti 4G. Dávno už nejde jen o hračky a  "drobné" spotřební zboží dovezené z Číny! Jen pro zajímavost, nejméně  čínských prvků ve svých mobilních sítích má Slovensko. Pořád hovoříme o  "V čtyřce", ale brzy  můžeme být v ekonomické závislosti někde úplně  jinde. 
Pořád si také 
stěžujeme na Německo. Prý "četníka a kazatele pořádku" v Evropě. Jak nám historicky vždycky ubližovalo. 
A co jsme mezitím co si pořád stěžujeme udělali?
Německo společně s Francií zahájilo v červnu německo-francouzský projekt  Gaia-X, který vytvoří evropskou, tedy nikoli jen německou nebo  francouzskou, ale evropskou(!) cloudovou službu. Ta se časem stane  alternativou k americkému Amazonu a k čínské Alibabě. Data firem budou  skladována v Evropě a budou se řídit evropskými pravidly na ochranu dat.  Ta jsou přísnější než než ve zbytku světa! Navíc nejde o firmu s  vlastní cloudovou službou, ale o neziskové sdružení, do kterého se mohou  přihlásit jednotlivé konkrétní firmy poskytující cloudové služby. To  zas bude kritiky "neziskovky"!
Co s tím vším 
má společného tuzemský akciový trh? 
Pokud si položíme otázku takto nemá smysl,
 abychom se akciovým trhům vůbec 
věnovali, protože nechápeme o co jde. Ale nebojme se, nejsme tak hloupí. Neví to zatím ani vláda a prezidentovi "ekonomičtí diplomaté". 
Ujíždí nám prostě 
vlak. Investice vnímáme jako seznam zbožných přání, jako předvánoční dopis Ježíškovi. "Sociální" ekonomická opatření směřujeme k 
zachování "
zaměstnanosti" 
v činnostech 19. a 20. století. 
O směřování do 
21. století nevíme zhola nic. 
Pokud bychom to věděli, bylo by třeba peněz, 
vydělávaly by banky a 
rostla by 
cena jejich akcií. Neztráceli bychom čas v plánování jaderných chimér a 
rostla by 
cena akcií ČEZ. Nedrželi bychom se "zuby nehty" jen Avastu.
Prázdniny jsou ideálním časem pozvednout u vody 
pohled vzhůru do budoucnosti a trochu se zasnít. Snadněji se nám pak bude chodit zase zpátky po zemi!