Glosy

Obecně se traduje, alespoň v našich českých moderních dějinách, že Rusové jsou naši bratři Slované. Podívali jsme se učebnic dějepisu i na Wikipedii, jak je to doopravdy.
Pojmem Rusové (Rus) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi 8. až 11. stoletím obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v anglických pramenech často označováni jako "Vikingští Rusové".

Konsensus je dnes takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že jejich jméno má stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku. Tento kraj však byl podle všeho v 9. až 12. století pod vodou a jeho název proto pochází spíš až z pozdější doby.

Ruští historici považují Rusy za Slovany nebo také za tzv. slavizované Roxolany (sarmatské "Světlé Alany") podle etymologie z pojmenování Rosomani (Lidé Rusi) z kroniky Getica od ostrogótského historika Jordanese ze 6. století. Podle tohoto výkladu pochází pojmenování Rus ze 6. století od Rosomanů, zakladatelů Ruského chanátu. V 9. století přešlo pojmenování na Varjagy, zakladatele Kyjevské Rusi, a nakonec (dnes) na Švédsko. To když v 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů.

Oba se odkazovali se na Pověst ze 12. století a Letopisy bertinské z 9. století. Skandinávští Rusové se usazovali mezi Slovany a Povolžskými Ugrofiny v oblasti horní Volhy a vytvářeli diasporu obchodníků a nájezdníků, kteří obchodovali s kožešinou a otroky za hedvábí, stříbro a jiné komodity dostupné na východě a na jihu. Kolem 9. století, na říčních trasách do Černého moře, měli nejasnou, ale významnou roli ve formování Kyjevské Rusi a postupně se asimilovali s místním slovanským obyvatelstvem. Rozšířili své pole působnosti mnohem dále na východ a na jih mezi Prabulhary a Chazary na trasách ke Kaspickému moře.

Kolem 11. století bylo slovo Rus stále častěji spojováno s Kyjevským knížectvím a termínem  Varjagové (Varingové). Ti se stail běžným termínem pro Seveřany, kteří cestovali po řekách. O varingských Rusech je však málo skutečností jistých. Ačkoli byli po dlouhou dobu a na velké vzdálenosti aktivní, písemné záznamy o jejich činnosti jsou velmi řídké a téměř nikdy nepocházejí od nich samotných. Předpokládá se, že písmo jim poskytli Slované z náboženských důvodů, ale k tomu došlo až po delší době od jejich rané historie. Slovo Rus v původních zdrojích však neznamená vždy totéž jako mezi dnešními učenci. Jako obchodní diaspora se varingští Rusové intenzivně mísili s finským, slovanským a turkickým obyvatelstvem a je zřejmé, že se jejich zvyky a identita postupně značně lišily.

Klíčovým důvodem sporů o původu Rusů je pravděpodobnost, že v 9. a 10. století hráli roli ve formování státu ve východní Evropě a nakonec dali své jméno Rusku a  Bělorusku  a  což je učinilo podstatnými hráči pro současnou národní historii Ruska, Ukrajiny, Švédska, Polska, Běloruska, Finska a pobaltských států.

Tweet