Glosy

V sobotu odletěla na Tchaj-wan delegace Senátu ČR. Cesta budí velmi silné emoce. Oprosťme se od ideologických klišé a položme si otázku: může ovlivnit či dokonce pomoci tuzemskému akciovému trhu?

V Česku klademe nebývalý důraz na vládu a parlament. Senát dlouhodobě podceňujeme. Ekonomika, peníze, daně. Morálku a etiku podceňujeme. Pokud vůbec víme co to je. Peníze až na prvním místě. Nic jiného nás nezajímá. Senáty bývají v demokratickém světě vnímány jako jakési nejvyšší morální autority. Česko má k otázkám morálky co říci. Ale neříká. Mnichov, Pražské jaro 1968, Listopad 1989. Ten už méně. Asi proto, že tam nebyla ta pověstná osmička na konci letopočtu. Máme světu cestou na Tchaj-wan co nabídnout. A také se něco přiučit. Cesta na Tchaj-wan má šanci připomenout nám samým i tuzemskému akciovému trhu slovo DŮVĚRA! A světu, že ještě víme co slovo důvěra znamená.

Jeden se po listopadu 1989 nestačil/nestačí divit, kolik jsme měli disidentů. Podobně, jako jsme nestačili divit v sedmdesátých letech minulého století, kolik jsme měli za války partyzánů. Kdekdo v listopadu 1989 porazil komunisty a celých čtyřicet let proti nim bojoval. Důvěra celá ta léta pokulhávala a co hůř, slovo nabíralo jiný význam než mu náleží.

Kdo v roce 1989 doopravdy porazil komunisty? Důvěra. Důvěra, že se věci jednou obrátí k lepšímu, resp. nedůvěra v systém, který řídila jedna státostrana jako jeden velký - všem nám patřící!? - státní podnik. Žádná vlastní individuální iniciativa. Jen všudypřítomné socialistické soutěžení. Takový ekonomický model musel prohrát. A také prohrál. Důvody viz  experiment jednoho amerického profesora ekonomie, který jsme popsali i s odvoláním na sdílení na facebooku již v minulých glosách.

A čeho jsme svědky po Vítězném Listopadu (nebo Únoru?)? Jeden jediný státní podnik byl nahrazen firmou Česko a.s. "Náš pracující lid" jsme nahradili "jedním jediným guru", který zná všechno nejlépe. Komunisté znárodňovali. Novodobí podnikatelé, vyjma těch, kteří poctivě budovali své firmy od píky, privatizovali. Komunistické "rozdělování všem podle potřeb" jsme nahradili "dotacemi". Tenkrát i teď tak činili "odborníci": Nastřelila jsem to zkusmo, aby to nějak vyšlo. Gottwald zrušil kapitálové a akciové trhy. Nahradilo je vzpomínané "rozdělování podle potřeb". Nahradíme akciovou burzu burzou dotací? A co ta důvěra? Nastřelíme ji zkusmo? Například "rouškovným"?

Je proto dobře, že čeští senátoři připomněli svou cestou na Tchaj-wan světu, že ctíme demokratická pravidla a snažíme se zachránit a obnovit důvěru. První na nové impulzy reagují kapitálové a akciové trhy. Možná bude vliv senátorské cesty na Tchaj-wan na tuzemský akciový trh větší, než i její účastníci dnes sami tuší.

Co když tchaj-wanští investoři pochopí lépe než domácí investoři o co například běží v boji o ČEZ? Koupí si ho se státní "výpomocí/dotací z EU" a z čínských úvěrů Agrofert? Nebo někdo jiný? Co kdyby byl z Tchaj-wanu? To všechno teprve ukáže čas, ale usilovat o důvěru je nutné pořád. Ano, možná cesta na Tchaj-wan pomůže i akciovému trhu. A bude líp!
 

Tweet