Glosy

Ve víkendové glose jsme se zabývali kardinální otázkou: jak je možné, aby v situaci kdy světová ekonomika padá, akciové trhy rostly? Úvahy nás dovedly k neúměrnému vlivu světových centrálních bank (CB). Vzpomněli jsme varování jednoho z šéfů japonské burzy Akira Kiyota. Před časem varoval japonskou CB před pokřivováním akciového trhu. Měl na mysli kvantitativní uvolňování. Postup, kdy japonská CB nakupovala/nakupuje státní dluhopisy a akcie akciových fondů. Následovaly ji FED, ECB a další přední CB světa. Dnes je jeho varování ještě urgentnější.

Příliš dlouhá ruka CB postupně vytlačila/vytlačuje z trhů neviditelnou ruku trhu a kromě chaosu a zmatku vnáší na trhy výraznou nerovnováhu. Měnová politika CB de facto vymazala kapitálové trhy! To je oč dnes na trzích běží!

Kvantitativní uvolňování je krok špatným směrem. Pokud ceny nestanovuje volný trh ztrácejí smysl. Už nejsou zrcadlem nabídky a poptávky. Nezabezpečují přesun peněz z míst, kde jich není zapotřebí na místa, na kterých zoufale chybí. Prostě proto, že nikdo, neví, kde je jich přebytek a kde chybí. CB prohlubují závislost ekonomik na levných penězích a tak podkopávají jejich efektivitu. Posilují mezi investory falešný pocit "nic se neděje" a ti pak ztrácejí pud sebezáchovy.

Dostali jsme se do kolotoče, ve kterém ekonomiky permanentně potřebují finanční stimulace. CB se stávají jakousi moderní socialistickou Státní plánovací komisí. Státy se řídí jako firmy. Akciové trhy přestávají mít smysl. Přestávají se "vlnit". Mají tendenci nekonečně růst a dobývat zářné zítřky. Covid-19 sem, covid-19 tam.

Důsledkem takového vývoje je, mimo jiné, i další růst síly největších nadnárodních firem ovládaných "globální" oligarchií. Doma viz ČEZ! Z občanů se stávají ovčané a z kreativní střední třídy poslušní zaměstnanci. Společenské dění ve státě, potažmo ve světě ovládá/bude ovládat čím dál víc menší počet ekonomických nadnárodních kolosů (a oligarchů). A protože zaměstnanec jen poslušně pracuje a moc nepřemýšlí, tedy přesněji netvoří a je méně kreativní, budou ekonomiky slábnout a se slabšími ekonomikami se budou stále víc a víc rozevírat nůžky mezi nemístně bohatými a chudými. Roste/poroste sociální napětí.

Přebujelá financializace současně vytváří pořád větší a větší skupiny lidí pracujících jinou formou než na klasický plný pracovní úvazek. Tyto skupiny se pak dostávají při covid-19 a jiných podobných krizí "ze dne na den" do katastrofálních a často neřešitelných životních situací. Každý čtvrtý Američan žádá o podporu v nezaměstnanosti a polovina Američanů má úspory jen na tři měsíce. Bohatí bohatnou a chudí - a je jich pořád víc a víc! - chudnou. Struna sociálního napětí se neúnosně napíná.

Jak ze začarovaného kruhu ven? Vrátit se do časů, kdy finanční trhy sloužily, ale nevládly a riziko mělo svou cenu. Svět bez rizika je utopie.

Trhy/lidé se k "novým starým" pořádkům určitě vrátí. Nic jiného jim, pokud si nepřejí válku, nezbývá. Akciové trhy opět budou plnit svou základní roli tak, jak ji plnily na počátku akciového podnikání. Na tu dobu se připravujeme. ČEZ, Avast, banky. To jsou konkrétní domácí cesty, které se nám nabízí a které máme před sebou. V nejbližších dnech se ke konkrétním tuzemským emisím a cestám "kudy dál" vrátíme.

Tweet