Tuzemský akciový index PX přešlapuje na místě. A protože nedávno korigovalo z "nebeských" výšin zlato řada investorů se ptá:
Bude pokračovat zlatá horečka?
Mám se přidat? Jak se k investování do zlata postavit? Pomineme-li základní skutečnost, že zlato investicí v pravém slova smyslu není, protože negeneruje pravidelný zisk (úroky, dividendu, nájem, pacht), ale jen spekulační zisk musíme se ptát:
co od zlata vlastně očekáváme?
Reálná cena zlata bývá dlouhodobě více či méně stabilní. "Jen" uchovává hodnotu. Pokud se "trefíme" do desetiletého okna poklesu reálné ceny zlata máme smůlu. Jak se tedy k problematice ukládání peněz do zlata postavit?
Není vhodnější investovat do produktivnějších aktiv, které výnosy "pravidelně" generují. Do (státních) dluhopisů, do akcií, do pronajímání nemovitostí nebo půdy?
Zůstaňme na chvíli
u dluhopisů. Jediné co věřitelům opravdu vážně
hrozí je
nesplácení dluhu. Kde nic není ani čert nebere. Něco, čemu se v případě státních dluhů (státních dluhopisů) říká
státní bankrot.
Je to o něm ale
jako o yettim? Všichni o něm rádi hovoří, ale nikdo ho vlastně neviděl. Státní bankroty sice teorie a ekonomiky znají, ale je to o něčem jiném než jako když nám exekutor sebere dům. Jak
můžeme zabavit zemi a jejím obyvatelům jejich
stát? Válečnou operací? Spíš
je reálnější,
že přijdeme o peníze, které jsme státu investováním do jeho dluhu půjčili. V praxi to tedy nakonec dopadne "jen" tak, že stát přestane platit dluhy (stání dluhopisy) a věřitel, tedy
investor,
ostrouhá.
Pak je ovšem lepší, když
držíme akcie. Jsme-li pozorní lze většinou ohlídat jak se ta či ona akcie bude do budoucna vyvíjet. I o odchodu emise z trhu se obvykle ví dost dlouho dopředu. Nicméně letos jsme se přesvědčili, že i zdánlivě jisté
slepice, například
banky,
mohou přestat snášet vajíčka,
dividendy. Ostatně proto ten zájem o zlato.
Jistější se proto mohou jevit investiční
příjmy z nájmu. Ale
ani ony nejsou bez nebezpečí. O aktivum, například nájemní dům nebo byt se musíme starat. A to nemluvíme o možných problémech s nájemníky.
Pacht.
Co když nám zase někdy
nějaký Gottwald sebere půdu (a nedej bože nás ještě i zavře)?
Posuzováno s nadhledem
kolem a kolem - nic není jistě "na věčné časy" -
jeví se nakonec přes veškerá nebezpečenství a úskalí
akcie tím nejvhodnějším produktivním aktivem. To že jim u nás není přáno je jiná věc. I o tomto problému jsme už mnohokrát informovali.
A ještě věnujme
trochu pozornosti dnes tolik moderní
monetární ekonomii. V podstatě
jde o zavedení přímého financování vládních útrat místní centrální bankou.
Vládám se proces kooperace měnové a fiskální politiky
líbí.
Mohou voličům slíbit a ze státních peněz
zaplatit všechno. Tato cesta se líbí a intenzivně ji prosazuje
také česká vláda. Všechno všem a hned.
Hezké, pro voliče přitažlivé -
ale nemožné! Růst státního dluhu a hrozba státního bankrotu při této "filozofii" financování státu roste enormně rychle a v podstatě vyústí, dříve či později, v krizi a nedostatek všeho. Poprvé s konkrétními čísly se o této problematice hovořilo v neděli v Otázkách VM v ČT.
Pražská burza je v tuto chvíli nejslabší od dubna a tuzemský akciový trh stagnuje. Neohlížejme se však na to, jak se ceny akcií vyvíjejí právě teď.
Dívejme se ve světle předcházejících odstavců
do budoucnosti. Ta je důležitá. O ni
rozhodnou prezidentské volby v USA a
brexit v Evropě. Obě události brzy napoví co máme očekávat, čeho se musíme vyvarovat a na co se rychle připravovat.