Glosy

Vzpomněl jsem si na poznámku Warrena Buffetta. Pozastavoval se nad skutečností, že jeho sekretářka platí ze svých příjmů vyšší daně než on. Považoval/považuje to za nespravedlivé. Vzpomínka mi vytanula na mysl při pohledu na titulek "Chystá se podraz na některé daňové poplatníky?" příspěvku předsedy ČMKOS v deníku Právo dne 25.4. Zabývá se v něm návrhem MF ČR o pomoci firmám v souvislosti s COVID-19. Jakým firmám stát pomůže, ptá se šéf odborářů?

Odmysleme si na chvíli všechny souvislosti a důležité detaily. Pokud budeme žít jen z dividend, například ČEZ, a budeme mít peníze na zakoupení dostatečně velkého množství akcií ČEZ nebo jiných tuzemských akcií budeme mít dost peněz "nedělat nic", dokonce si i platit sekretářku a neplatit ani korunu daně z příjmu. Sekretářka bude platit víc.

Budeme-li navíc většinovým či dokonce jediným akcionářem budeme mít k dispozici kromě peněz v rukách i obrovský mocenský nástroj - a žádnou zodpovědnost! Tu bude mít "náš/můj" management. Nám/mně zůstane jen síla a moc - odvolat či neodvolat vedení. Čí pokyny asi bude v této souvislosti management firmy plnit? Půjde jen o vnímání a citlivost na riziko. Akcionář si starosti s porušováním zákonů dělat nemusí.

V takové situaci, i když pro pochopení principu velmi zjednodušené, tkví podstata současného kapitalismu ve východní Evropě a jeho vnímání postkomunistickými politiky. Nelze se divit, že veřejné akciové trhy moc nemilují. Stačí skupovat firmy kolem sebe. Z jejich pohledu je takový postup naprosto racionální. Je trochu paradoxní, že právě "bojem odborů za práva zaměstnanců" a jejich "odporem" vůči živnostníkům a drobným podnikatelům odboráři velkým akcionářům - vlkům samotářům - svou odborářskou politikou nahrávají upevňovat jejich mocenská postavení. Nevědomě? Vědomě?

Jedna veliká "všeobjímající" firma s jedním většinovým akcionářem má neomezenou moc. Jediným rozdílem mezi předlistopadovým režimem a tím dnešním tkví v tom, že dříve byl jediným velkým akcionářem "náš pracující lid" a dnes jeden velký a konkrétní akcionář. "Pracující lid" měl svůj předvoj, KSČ, který měl své vyvolené a musel se, aspoň trochu, s "pracujícím lidem" dělit. Dnes už se superakcionář s nikým dělit nemusí. Nelze se pak divit, že o opravdové investování a skutečně fungující kapitálový trh není v Česku ze strany mocných zájem. Dobře vědí proč! Stačí chléb a hry. Ty hry tak trochu v "investování" nahrazuje trading.

Zatím bude krátkodobé chování tuzemského akciového trhu a vývoj cen akcií vypadat stejně jako dosud a ovlivňovat ho bude i nadále technická analýza v módu "korekce, růst, korekce, růst". Víc možná napoví právě dnešní úterý po jednání sněmovny. Vydá politický signál k nákupům nebo ne?

Nehledejme však ani v dnešním rozhodnutí parlamentu správnou odpověď. Neexistuje! Existuje jen rovnováha. O tu usilujme. Na akciovém trhu i v životě!

Tweet